Ottův slovník naučný/Wallace
| Ottův slovník naučný | ||
| Wall. | Wallace | Wallach |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Wallace |
| Autor: | Václav Švambera, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 129–130. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Wallace (příjmení) |
|
| Související články ve Wikipedii: William Wallace, William Vincent Wallace, Alfred Russel Wallace, Lewis Wallace, Donald Mackenzie Wallace |
|
Wallace [u͡oles]: 1) W. William, skotský hrdina (* ok. 1276 — † 1305) z rodu rytířského, způsobil r. 1297 povstání Skotů proti anglickému králi Eduardu I., když Eduard I. před tím r. 1296 sesadil s trůnu svého bývalého chráněnce Johna Baliola (v. t. 2). W. porazil r. 1297 Angličany u Stirlingu, dal zvoliti Baliola za správce říše a vtrhl dokonce do Anglie. Ale r. 1298 utrpělo jeho vojsko od Eduarda I. velikou porážku u Falkirku. Když r. 1304 skotští velmoži učinili mír s Eduardem I., byl W. z míru vyloučen, r. 1305 v Glasgowě zajat a v srpnu 1305 popraven.
2) W. William Vincent, hud. skladatel angl. (* 1814 — † 1865). Rodem Skot živil se vyučováním hře na piano a na housle, byl několik roků ředitelem orchestru v Dublině a r. 1832 vypravil se do Australie, koncertoval v Sydneyi, na Nov. Zealandě, v Indii i v Americe. R. 1845 vrátiv se do Anglie složil první svoji operu Maritana, která byla v Londýně i ve Vídni dávána s úspěchem a podnes se udržuje na jevišti anglickém. R. 1847 složil druhou operu Matilda of Hungary a navštíviv Ameriku opětně složil operu Lurline, jež byla hrána v Londýně a měla úspěch ještě větší než Maritana. Mimo to složil ještě opery: The Amber Witch (1861); Love's Triumph (1862) a The Desert Flower (1863).
3) W. Alfred Russel, přírodozpytec a cestovatel anglický (* 1822 v Usku v Monmouthshire). Vzdělával se až do svého 21. roku u svého bratra v zeměměřičství a obíral se soukromě botanikou, byl krátkou dobu učitelem, vzdal se však tohoto zaměstnání a pojal myšlenku za podpory Brit. musea prozkoumati s přítelem Batesem končiny na veletoku Amazonek, tehdáž ještě málo známé. Pobyv na ř. Amazonek a Rio Negro v l. 1848 až 1852, sebral tu veliké sbírky. Když pro otřesené zdraví vracel se do Anglie, pozbyl požárem sbírek z dvou posledních let, jakož i většiny zápisků. Výsledky této cesty jsou: Travels on Amazon and Rio Negro, with an account of the native tribes, and observations on the climate, geology and natural history of the Amazon valley (Lond., 1853) a Palm trees of the Amazon and their uses (t, 1853). Na jaře 1854 nastoupil cestu za účelem přírodovědeckého výzkumu Malajského archipelu. Zde za 8letého pobytu nashromáždil sbírky, jež ho řadí k největším zoologickým sběratelům vůbec. Do Anglie poslal 125.660 přír. objektů. Vedle toho sebral slovníky 75 dialektův a provedl mnoho měření kraniometrických. V archipelu Malajském rozpoznal čásť asijskou a australskou, a hranice jím určená udržela se v literatuře pode jménem linie W-ovy a byla modifikována teprve v době nejnovéjší. Výsledky dlouholetého pobytu v Malajském archipelu byly zpracovány ovšem teprve za několik let v klassickém díle: The Malay Archipelago, the land of the Orang-Utan and the bird of Paradise (Lond., 1869, 2 sv.). Již r. 1855 napsal na Borneu práci o vzniku druhů a v ún. 1858 novou práci On the tendencies of varieties to depart indefinitely from the original type, již zaslal Lyellovi a kteráž byla čtena v Linnean society v čci 1858. W. nešel tu tak daleko, jako Darwin (v přáci současně vydané, kteréž W. ovšem neznal), a popíral možnost přechodu od anthropoidních opic ke člověku bez zasáhnutí vyšší moci. Prací tou W. stal se jedním ze zakladatelů theorie descendenční a Darwin sám postupoval mu v tom prioritu. Po dokončení díla o Malajském archipelu W. vydal ještě Contributions to the theory of natural selection (Lond., 1870) a pracoval pak o velikém díle o rozšíření zvířat: The geographical distribution of animals (t., 1876, 2 sv.). Přijal sice rozdělení země v 6 oblastí zoologických, zavedené Sclaterem r. 1857, ale ohraničil tyto oblasti určitěji a provedl další jich rozdělení v podoblasti. Třebas rozdělení W-ovo později podlehlo různým a značným změnám, přece dílo jeho jako celek náleží ke klassickým pracím zoogeografickým. Jaksi doplňkem k tomuto dílu je Island life, or the phennomena and causes of insular faunas and floras, indluding a revision and attempted solution of the problem of geological climates (Lond., 1880). Svou znalost malajského světa zužitkoval v díle Australasia (Stanford's compendium of geography, t., 1879). V novém vydání tohoto díla rozdělil se o práci s Guillemardem a psal jen I. díl: Australia and New Zealand (t., 1893). Zajímavo jest, že W. pokoušel se vysvětliti vědecký význam phaenomenů t. zv. spiritismu. Řadu článků sebral v díle s Crookesem a j. anglickými přírodozpytci společně vydaném On miracles and modern spiritualism (t., 1875, n. vyd. 1896). V díle Land nationalisation, its necessity and its aims (t., 1882) W. navrhoval radikální změny v majetku pozemkovém pomocí státní. Za tím účelem založena »Land Nationalization Society«, jejímž předsedou stal se W. Nyní W. žije v Parkstone (Dorset) v Anglii. Z ostatních děl W-ových, nehledě k velikému množství článků, jmenujeme: Tropical nature and other essays (Lond., 1878); Darwinism, an exposition of the theory of natural selection (t., 1889); The wonderful century (t., 1898); Studies scientific and social (t., 1901, 2 sv.) Téměř všecky samostatně vydané práce W-ovy byly přeloženy do různých jazyků, zvláště do němčiny. Srv. A. B. Meyer, Charles Darwin and Alfred Russel W. (Erlan., 1870). Šv.
4) W. Lewis, generál a spis. amer. (* 1827 — † 1905 v Crawfordswille), studoval práva a usadil se v Indianě jako právní zástupce. Účastniv se občanské války mexické, v níž postoupil za generálmajora, byl v l. 1878—81 guvernérem v Utahu, 1881—85 amer. vyslancem u dvora tur., od r. 1885 žil v Crawfordswille (v Indianě). W. proslul svým historickým románem Ben Hur, a tale of the Christ (1880; do češt. přel. V. Patejdl, 1896—97). Mimo to napsal: The fair God, a tale of the conquest of Mexico (1873); Life of Benj. Harrison (1888); The boyhood of Christ (1888); The Prince of India (1894).
5) W. Donald Mackenzie, spis angl. (* 11. list. 1841 v Paisleyi ve Skotsku), studoval práva v Edinburce, Paříži, Berlině a Heidelberce, r. 1870 odebral se do Ruska studovat politické i hospodářské poměry. Na Rusi pobyl 6 roků v různých městech a vesnicích, naučil se rusky a obeznámil se s ruskými dějinami a literaturou. Výsledkem těchto studií bylo znamenité dílo Russia (Lond., 1877, 2 sv.), jež bylo přijato s velikou chválou a přeložneo do mnoha jazyků. W. stal se korrespondentem »Timesů« nejprve v Petrohradě, potom (r. 1878) v Berlíně a r. 1884 v Cařihradě. T. r. přijal místo soukr. tajemníka u lorda Dufferina, místokrále indického. R. 1889 vrátil se do Anglie, r. 1890 provázel ruského následníka na cestě do Indie a na Ceylon, r. 1891 –99 byl redaktorem zahraničního oddělení »Timesů«, r. 1901 soukr. sekretářem vévody z Cornwallu a Yorku na cestě angl. koloniemi. Mimo spis svrchu uvedený vydal: Egypt and the Egyptian question (1883); Overland from India (v »English ill. magazine«, 1889); The web of empire (1902).