Ottův slovník naučný/Walewski

Údaje o textu
Titulek: Walewski
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 127. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
1) Alexandre Colonna-Walewski, 2) Antoni Walewski(WD), 3) Cyprian Walewski(WD), 4) Adolf Walewski(WD)

Walewski: 1) W. Aleksander Floryan Józef hr. Colonna, vévoda, státník franc. (* 1810 — † 1868), nemanželský syn Napoleona I. z hraběnky Walewské z Lączyńských. V 19 letech byl poslán do Londýna, aby tam jednal s anglickými státníky o věcech polských. Po r. 1830 vstoupil do armády francouzské. ale záhy opustil službu vojenskou a žil ve společnosti pařížské, jsa při tom literárně činný. Tehdy vydal tiskem: Un mot sur la question d’Alger (1837); L’alliance anglaise (1838); kromě toho vydal 5aktovou veselohru: L’école du monde, ou la coquette sans le savoir (1840). Thiers a Quizot mu svěřovali různá posláni diplomatická. Po únorové revoluci vrátil se do Paříže z Buenos-Ayrů, kde byl členem vyslanectva, vstoupil ve styk s Ludvíkem Napoleonem, stal se r. 1849 vyslancem ve Florencii, později v Neapoli, r. 1854 v Londýně. R. 1855 byl jmenován od Napoleona III. ministrem zahraničních záležitosti. Byl předsedou kongressu Pařížského r. 1856 a podepsal mír, umluvený 30. bř. 1856. R. 1860 vzdal se správy zahraniční a byl jmenován státním ministrem. R. 1865 byl zvolen do sněmovny poslanecké a stal se následujícího roku jejím předsedou; r. 1867 vzdal se této hodnosti a jmenován byl členem senátu. R. 1866 dostal od Napoleona titul vévodský.

2) W. Antoni, historik polský (* 1805 — † 1879). V době Bachovy reakce jmenován byl professorem všeobecných dějin na universitě krakovské, jímž zůstal až do r. 1872. Z prací jeho třeba vytknouti: De la diplomatie de la République vis-à-vis les puissances (Pař., 1849); Pogląd na sprawę Polski ze stanowiska monarchji a historji (Lwow, 1848—49); Geschichte der heiligen Ligue und Leopolds I.; Geschichte Leopolds I.; za tato dvě díla W. vyznamenán byl zlatou rakouskou medaillí »Literis et Artibus«. Z ostatních jeho prací týkajících se většinou dějin polských jsou důležitější: Historja wyzwolenia Polski za panowania Jana Kazimierza (Krakov, 1866—68, 2 sv.); Historja wyzwolonej Rzeczypospolitej (t., 1870—72, 2 sv.); Dzieje bezkrólewia po skonie Jana III. (sv. I., 1874, dílo zůstalo torsem). W-kému dějiny jsou výhradně dějinami politickými, vypravováním o válkách a diplomatických jednáních. Názory své na historii W. vyslovil v práci O filozofji dziejów polskich (Krakov, 1875).

3) W. Cyprjan, bibliograf pol. (* 1820 — † 1873 ve Varšavě). Studoval na universitě jurjevské, potom pracoval v bibliotéce Zamojských, neunavně sbíraje materiál k bibliografii starší literatury polské. Díla toho W. nedokončil, a bohatý materiál dostal se do rukou prof. Estreichera; drahocená bibliotéka, obsahující 10.689 děl, 158  rukopisův, 235 map, 700 rytin, 60 diplomův a 100 medaillí, stala se majetkem krakovské akademie uměni. Z péra W-kého vyšla po jeho smrti pouze monografie Marcin Kromer.

4) W. Adolf, , současný spis. a dramaturg polský, napsal: Na stanovisku (činohra v 1 jedn., Lvov, 1887) a Koniki polne (veselohra ve 3 jedn., t., 1890).