Ottův slovník naučný/Wachsmann
Ottův slovník naučný | ||
Wachler | Wachsmann | Wachsmuth |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Wachsmann |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 115-16. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související články ve Wikipedii: 1) Bedřich Wachsmann |
Wachsmann: 1) W. Bedřich, malíř a architekt (*24. kv. 1820 v Litoměřicích — †27. ún. 1897 v Praze). Dvacetiletý vstoupil na akademii v Drážďanech, potom meškal v Inšpruku, několik let v Mnichově a od r. 1856 v Praze. Rodem Němec, ale smýšlením Čech, byl malířem, lithografem, dekorateurem, architektem a učitelem kreslení zároveň. Z jeho ruky vyšly návrhy na četné, často veliké a složité oltáře, kazatelny, lavice, lampy kostelní a nádobí mešní, podle jeho plánů stavěny hrobní kaple a restaurovány zámky, v nichž upravoval všechno zařízení. W. kreslil a maloval diplomy plné ornamentů, symbolův a allegorií, byl sběratelem starožitností a vydal theoretický návod o krajinářství. Také jako malíř projevuje tuto archaeologickou zálibu. Na svých potulkách českým, německým a francouzským světem jest nejsilněji upoután středověkými stavbami. Přináší si odtud pittoreskní pohledy na domy a kathedrály, na zajímavé portály, architektonické skupiny domů. Avšak miluje také volný kraj, divoké skalní útesy a balvany těsné strže, horská zákoutí i jednodušší útvar ovocného sadu. Kresba jeho bývá provedena do detailův, ale barva a nálada krajiny zůstávají nepostřehnuty. — Z četných jeho děl, jež zde vypočísti nelze, uvádíme: pohledy na Červený Hrádek a okolí, partie z okolí Křivoklátu (14 aquarellů), Krumlov, Švihov, Sázava, partie u Lovosic a mnoho jiných pohledů venkovských i pražských, práce pro kostel karlínský, vnitřní úpravu Křížové kaple v Praze, oltář a výzdobu kostela v Nepomuku, plány ke got. oltáři Sedmibolestné P. Marie v chrámě týnském, got. oltář v zámecké kapli v Dymokurech, plány a nákresy na got. hl. oltář v kostele na Karlově v Praze, výzdobu zámecké kaple v Břežanech (vysvěcené r. 1887, kterážto práce jest z nejlepších jeho výkonů), výzdobu domácí kaple v paláci arcibisk. v Praze, návrhy na hl. oltáře v děk. chrámě v Červené Řečici a v kostele v Dolní Cerekvi, návrh na kapličku v Malém Blániku a na oltář v Dolních Malešicích u Plzně. Detailní plány na nábytek do zámku Přerova byly poslední jeho prací, při jejímž provádění stižen byl smrti. W. zanechal bohatou sbírku starobylých předmětův uměleckých a umělecko-průmyslových. Nalézaly se v nich staré malby, rytiny, sošky, řezby, vazby, ozdobné předměty ze zlata, stříbra, kosti i ze skla, hry šachové, poháry, konvice atd. Sbírka ta čítající přes 600 kusů byla zakoupena pro Františkovo museum v Brně.
2) W. K., zubní lékař čes. (*7. list. 1857 v Zásmukách), studoval na nižším gymnasiu v Benešově a na akademickém v Praze, kdež r. 1876 maturoval. Medicinu studoval na čes. universitě v Praze, kdež promovován r. 1884. Bezprostředně po zkoušce maturitní vstoupil jakožto élčve do praxe k zubnímu lékaři dru F. Ebermannovi v Praze a po dobu studií medicinských zaměstnával se tu jako élčve a později jako assistent praktickým lékařstvím zubním. Nabyv doktorátu zdokonalil se v zubním lékařství u dra J. Pichlera ve Vídni u prof. dra Sachse ve Vratislavi, potom podnikl studijní cestu po Německu. Po skončených studiích odborných etabloval se v říj. 1885 jako zubní lékař v Praze. Ze samostatných prací odborn. uveřejnil v »Oesterr.ung. Vierteljahrschrift f. Zahnheilkunde« (ročník 8., seš.3.) studii Ein Beitrag zu den Cement-Amalgamplomben, později v »Zubním lékařství« O zlaté výplni, pojednání o moderní technice plombování zlatem; Příspěvky k nauce o pracích můstkových a kasuistická sdělení z praxe.