Ottův slovník naučný/Wach
| Ottův slovník naučný | ||
| Wahrmund | Wach | Wachau |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Wach |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 114-15. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:1) Karl Wilhelm Wach(WD), 2) Adolf Wach(WD) |
|
Wach: 1) W. Wilhelm, histor. malíř něm. (* 1787 v Berlíně — † 1845 t.). Byl žákem K. Kretschmara a akade}}mie, kde maloval již r. 1807 olt. obraz Kristus se čtyřmi apoštoly a r. 1811 podobiznu královny Luisy. R. 1813 vstoupil do služeb vojenských, pak do r. 1817 žil v Paříži vzdělávaje se u Davida a Grose, šel potom do Italie, kde naň působily zejména práce Raffaelovy. R. 1819 vrátiv se do Berlína zařídil si školu, stal se pak r. 1820 členem a r. 1840 vicerektorem akademie. S Hirtem, Schinkelem Schlesingrem a Waagenem zřizoval nové museum a v král. divadle maloval devět nástropních mus, pak Večeři Páně a Vzkříšení Páně (v evang. kostele sv. Petra a Pavla v Moskvě) a Madonnu pro princeznu Bedřišku Nizozemskou. Z pozdějších prací uvádíme: Tři nebeské ctnosti ve Friedrichswerderském kostele v Berlíně (1830), Kristus s učedlníky a Psyché postižená Amorem (v berl. nár. gal.), pak Jan Křtitel na poušti a Judita s hlavou Holofernovou (1838).
2) W. Adolf, vynikající processualista něm. (* 1843 v Chełmně v Záp. Prusích). Studoval v Wach 1861—65 v Berlíně, Heidelberce a Královci práva, byl promovován r. 1865 v Královci, kdež se habilitoval r. 1868. R. 1869 byl povolán jako řádný professor do Roztok, odkud přešel r. 1870 do Tubink, pak r. 1872 do Bonnu, r. 1875 do Lipska. R. 1882 jmenován tajným dv. radou, r. 1895 tajným radou. Mezi jiným napsal: Der Arrestprocess in seiner geschichtlichen Entwickelung (díl I., Lip., 1868); Vortrage über die Rechtscivilprocessordnung (Bonn, 1879, 2. vyd. 1896); Handbuch des deutschen Civilprocessrechts (sv. I., Lip., 1885); Die Civilprocessordnung u. die Praxis (t., 1886); Die civilprocessualische Enquete (Berl., 1887); Der Feststellungsanspruch (Lip., 1888); Die Reform der Freiheitsstrafe (t., 1890). Kromě toho zpracoval F. L. v. Kellera Der römische Civilprocess u. die Aktionen (5. a 6. vyd., Lip., 1876 a 1883).