Ottův slovník naučný/Vzorky

Ottův slovník naučný
Vzorec	Vzorky	Vzpínání se

Údaje o textu
Titulek:	Vzorky
Autor:	František Mikule
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 90-91. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Průmyslový vzor
Související články ve Wikipedii: Užitný vzor

Vzorky 1) V. v technologickém smysle viz Model. —

2) V.: v obchodě jmenují se ukázky zboží předkládané kupujícímu, by podle nich zboží volil. V. ochranné (Schutzmuster, v. vzhledové Geschmackmuster, v. užitné Gebrauchsmuster, fr. dessin et modèles, angl. designs). Jménem tímto označují se průmyslové výrobky, způsobilé k průmyslovému obděláváni, které vynálezce zákonnou ochranou zajistiti si dává. V. ochranné mohou býti buď plochové (okrasy, výkresy, dessiny, na př. u látek textilních, v. v užším smysle), nebo tělesné (dimensionální, formy, modely). Poněvadž v českém jazyce model značí se rovněž slovem vzorek, nabývá pojem »vzorek« vztahu na oba druhy výtvorů (v. v širším smysle). Již dříve a zejména v 1. pol. XIX. stol. (tak franc. zákon vzorkový jest již od r. 1806) pronikalo vědomí o potřebě ochrany nových výrobků, při kterých novotou jest jejich vzhled nebo tvar (dessin, forma, na rozdíl od vynálezů, při nichž vnitřní složení nebo sloučení, mechanismus, funkce a effekt výrobní jest předmětem ochrany), a vzešla snaha vynálezce takovýchto novinek průmyslových nadati záštitou zákona, aby nikdo jiný nesměl takovéhoto v-ku při svém výrobku použíti (obdělávati, padělati). Tak vznikl v Rakousku císařský patent ze 7. pros. 1858 ř. z. č. 237, jímž vydán byl zákon o ochraně v-kův a modelů průmyslových s dodatečným zákonem z 23. kv. 1865 ř. z. č. 35; k tomu připojena instrukce o vedeni rejstříků vzorkových ze 7. pros. 1858 ř. z. č. 237. Zákon vzorkový spočívá na zásadě přihlašovací, t. j. zápisné úřady šetří pouze formálnosti zápisu; otázka novosti, vlastnictví, padělání atd. ponechává se k podnětu stran dalšímu rozhodnutí úřadů.

Kdo nový průmyslový výrobek vytvořil neb na svůj účet vytvořiti dal, může jej dáti zapsati u obchodní a živnostenské (průmyslové) komory, v jejímž obvodě bydli neb svůj závod má, nejdéle na tři léta a za poplatek 1 K za 1 vzorek a 1 rok. Vzorek lze zapsati buď v obalu uzavřeném (tajnost trvá 1 rok) neb otevřeném. Pod jedním obalem možno chrániti i více vzorků (s poplatkem za každý vzorek). Právo vzorkové lze zcela neb z části přenésti na jiného. Chranitel jest povinen chráněného v-ku do roka použiti a nesmí výrobky podle něho zhotovené přivážeti do říše naší z ciziny. Není povinen na v-ku zápis jeho poznamenati. Uplyne-li doba ochrany, může vzorek každý obdělávati. V. u jednotlivých komor uložené sdělují se měsíčně c. k. ministerstvu obchodu, které je uveřejňuje v úředním listě (»Wiener Zeitung«). Rejstříky vzorkové a archivy u komor jsou k nahlédnutí přístupny. Zápis v-ku provésti může každý vynálezce a netřeba, aby byl živnostníkem. Při používání v-ku jest chranitel vázán předpisy živnostenskými.

Komory provádějí pouze zápis; politické úřady (c. k. okr. hejtmanství, magistráty měst) nalézají (§ 19) na neplatnost zápisu a ztrátu práva vzorkového (§ 10 a 11) i na padělání (§ 12). Soudům civilním pak přísluší rozhodovati o náhradě škody a o vlastnictví vzorků. Podle nejv. rozhodnutí z 10. dubna 1861 (výnos z 20. dub. 1861 ř. z. č. 49) spadají záležitosti ochranných v-ků do kompetence ministerstva obchodu. O přestupcích zákona vzorkového v třetí instanci rozhoduje c. k. ministerstvo vnitra. Podle jurisdikční normy z 1. srpna 1895 (§ 51 bod 4) příslušné jsou k rozhodování právních sporů z právních poměrů vztahujících se na ochranu a používání v-ků samostatné obchodní soudy (obchodní a námořní soudy) bez ohledu na cenu sporného předmětu.

Padělání jest neoprávněné používáni neb obdělání chráněného v-ku nebo prodej takovýchto výrobků. Stalo-li se padělání bez úmyslu (nevědomky), má postihatel právo žádati zákaz další výroby a prodeje a nástroje této výrobě sloužící učiniti nepotřebnými. Při úmyslném (vědomém) padělání nastupuje pokuta od 50 do 1000 K (vedle případného snad trestu podle trestního zákona); při opětovném padělání zdvojnásobuje se pokuta a při třetím opakování nastupuje pokuta s trestem vězení od týdne do tři měsíců. Přitěžující okolností jest, stalo-li se padělání pomocí dělníka postihatelova neb zneužitím jeho důvěry.

Vzorek u jedné komory zapsaný má platnost pro celou říši Rakousko-uherskou i Bosnu a Hercegovinu. (Viz zákon z 27. čna 1878 ř. z. č. 62 a z 20. pros. 1879 ř. z. č. 136, kteréž zákony, pokud se týče známek a v-ků, smlouvou s Uherskem z 27. pros. 1893 ř. z. č. 192 nebyly dotčeny.)

Rakousko-uherskému vynálezci jest dále možno svůj nový výrobek (rovněž jak tomu jest při známkách a patentech) dáti si zapsati i v cizině. Pokud je to přípustno, posouditi sluší podle obchodních smluv naší říše s příslušným státem cizím; zdejší chranitel musí ovšem podrobiti se předpisům zákona příslušného státu. Chce-li cizinec nabýti práva vzorkového v Rakousku, musí svůj výrobek dáti zapsati u komory vídeňské i budapeštské.

Vzorkový zákon rakouský vyžadoval by na nynější poměry účinnějších předpisů. Vláda rakouská také již vypracovala nový návrh r. 1900, který však nebyl posud zákonodárně projednán. Některé státy učinily smlouvu k ochraně průmyslového majetku (20 bř.1883 v Paříži), kteráž doplňována byla dalšími usneseními (v Madridě 1891, v Brusselu 1900). Podle smlouvy této poddaní a příslušníci každého ze smluvných států požívají v ostatnich státech co do patentů, známek a v-ků předností, které příslušné státy vlastním občanům poskytují nebo příště poskytnou (čl.2). Uložené patenty, známky a v. u jednoho státu nabývají priority v ostatních smluvných státech, byly-li do jisté lhůty (u patentů 12 měsíců, u známek a v-ků 6 měsíců; pro zámořské země o měsíc více) i zde podány (čl. 4) atd. Státy smluvní jsou: Belgie, Brazilie, Kuba, Dánsko, Německo, St. Dominická republika, Francie, Anglie, Italie, Japan, Mexiko, Spoj. Obce sev.-amer., Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcary, Srbsko, Španělsko a Túnis. Říše Rakouskouherská k unii této posud nepřistoupila.

Literatura: Landgraf, Das deutsche Reichsgesetz betreffend den Schutz von Erfindungen und von Gebrauchsmustern (Berl., 1892); Gutachten über den vom k. k. Handelsministerium veröffentlichten Entwurf eines Musterschutzgesetzes (Víd., 1902); dr. Paul Schulz, Schutz der Erfindungen, Marken und Muster (Manz'sche Gesetzausgabe I. Abt. 2., t., 1906); »Obchodní Sborník« čásť IV. (v obchodní knihovně »Merkuru« č.9, Praha, 1899); dr. Albert Osterrieth, Die Patent-, Musterund Markenschutzgesetze des Erdballs (sv. I.–VI., Berl., 1904). Fr. Mikule.