Ottův slovník naučný/Vzdálenost
| Ottův slovník naučný | ||
| Vzbouření | Vzdálenost | Vzdání |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vzdálenost |
| Autor: | František Novotný |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 87. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vzdálenost |
|
Vzdálenost, geod. (fr. distance, něm. Entfernung) dvou bodů povrchu zemského, máme-li za to, že země má tvar rotačního ellipsoidu, jest částí geodaetické křivky, která spojuje v nejkratší vzdálenosti příslušné body. Předpokládáme-li, že země má tvar koule, pak v. určena jest délkou oblouku největší kružnice, položené těmito body. Uvedené vztahy platí v geodaesii sféroidické a v geodaesii sférické. V rovinné geodaesii v. dvou bodů určena jest v-í jejich průmětů na vodorovné rovině. Směr paprsků promítacích určen jest směrem tížnice a předpokládá se, že tyto směry jsou rovnoběžné a kolmé k vodorovné rovině, na které určujeme vzájemnou polohu bodů povrchu zemského. Tato v. označuje se názvem vodorovná (horizontálná) v. na rozdíl od v-i vertikálné (svislé) dvou bodů, která určuje rozdíl výšek dvou bodů povrchu zemského. Vodorovné v-i dvou bodů povrchu zemského určují se přímým měřením laťmi nebo měřickým pásmem, které klade se při měřeni do vodorovné polohy. Vodorovnou v. dvou bodů můžeme určiti též přístroji zv. dálkoměry (v. t.).