Ottův slovník naučný/Vynález
| Ottův slovník naučný | ||
| Výmyslice | Vynález | Vynášení smrti |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vynález |
| Autor: | František Mikule, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 39-44. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vynález |
|
Vynález, (angl. a fr. invention, něm. Erfindung) jest dílo duševní činnosti, jímž s využitkováním přírodních sil dosaženo nového účinku. Tato duševní činnost, tvořivost, jest příznakem člověka a veškeren pokrok lidský zakládá se na této snaze směřující k tomu, aby proniknuty byly síly přírodní, vylouzeny jejich prostředky a učiněny služebnými potřebám čkověka. Ke mnohých v-ům přišlo se i náhodně. Předmětem v-u mohou býti nové prostředky, nové methody, nové předměty, vesměs díla říše hmotné, kteráž nalézajíc ve vědách exaktních (mathematice, mechanice, fysice, chemii, astronomii) svou pěstitelku skýtá člověku nevysýchající zdroj produktivnosti. K v-ům druží se objevy (angl. discoveries, fr. découvertes, něm. Entdeckungen), t. j. odhalení něčeho existujícího, dotud však neznámého. Mluví se o objevení rudy, hvězdy, země, parní síly, avšak o vynalezení prachu, lodního šroubu, obráběcího stroje. Veškeren pokrok lidstva zakládá se na objevech (na př. ruda, vlákno) a v-ích; některé v-y měly vliv velmi pronikavý (epochálný: prach, parostroj, elektřina s galvanismem, fotografie, fonografie a j.).
Význam v-ů pro pokrok lidstva měl za následek, že v-ům, které měly za předmět výtvory připouštějící průmyslové obdělávání (na rozdíl od vědeckých poznatků, pouček) přiznána ochrana, aby vynálezce mohl samojediný těžiti ze své duševní tvorby. To dělo se udílením t. zv. privilegií (výsad), která byla aktem milosti panovníkovy. Po té nastala úprava zákonná. V Rakousku vydán po prvé výsadní zákon dne 16. led. 1810, po něm následovaly zákony 8. pros. 1820, z 31. bř. 1832 a z 15. srp. 1852 ř. z. č. 184, (zbudovaný na systému přihlašovacím). Ježto na základě zákona z 27. pros. 1893 ř. z. c. 191 přiznáno bylo Uhrám samostatné upravení zákonodárství patentního, vydán pro země koruny Uherské zákon patentní ze 14. čce 1895 (vešel v činnost 1. bř. 1896), načež následoval pro království a země na říšské radě zastoupené zákon patentní z 11. led. 1897 ř. z. č. 30 (vešel v činnost 1. led. 1899). Podobné zákony patentní shledáváme téměř u všech států světa. Co do počtu patentů budiž uvedeno, že v Rakousku bylo v l. 1899-1906 (8 let) zadáno 55.713 žádostí za patent. Do prohlášky přišlo 31.110 a uděleno 27.600 (ročně průměrně asi 3500). Zaniklo 14.357 udělených patentů. V Uhrách bylo v l. 1901-5 (5 let) přihlášek patentních 17.079, patentů uděleno 14.599 (průměrně ročně asi 2300).
V. může míti za předmět věc jednoduchou i složitou, věc malé důležitosti až k v-ům nejvyšší technické vymoženosti. Zákonodárství pro průmyslovou ochranu rozdělilo také podle toho své zákony, stanovíc zákony samostatné jednak pro věci menšího dosahu, s jakými shledáváme se u vzorkův a modelů (viz Vzorky ochranné), jednak pro v-y. Povšechně lze říci, že při vzorcích chrání se vzhled a tvar (určité provedení), při v-ích pak myšlenka (ztělesněná ovšem v útvar nebo methodu) připouštějící různé provedení. Právo patentní (vedle jiných práv tohoto druhu) bylo po stránce právní theorie posuzováno různě, poněvadž pro podstatu jeho nebylo lze zařaditi je do obvyklého třídění prav (osobní, věcné, obligační, rodinné a dědické). Sestrojeno pak jako samostatný druh práv immateriálních či individuálních. Zákonodárství patentní států v celém světě šetří při udílení patentů jistých forem řízení, kteréž jsou: 1. řízení přihlašovací (Anmeldesystem); zkouší se pouze formálnost podání; tak na př. dřívější rakouský zákon z r. 1852); 2. řízení vyzývací (Aufgebotsystem); v. se uveřejní (prohláška, vyzvání), aby proti novosti mohlo obecenstvo podati námitky; na př. Švýcarsko, Uhry; 3. řízení vyšetřovací (Vorprüfungssystem); úřadně zkouší se předem novost; na př. Rusko, Spojené Obce sev.-americké); 4. kombinované řízení vyzývací s vyšetřovacím (na př. Německo, Švédsko, Norsko, Dánsko, Rakousko). Za udílení patentů státy vybírají poplatky. Připojená tabulka znázorníž trvání, způsob řízení a poplatky aspoň ve státech nám nejdůležitějších. Ke čl. Patentní právo sluší přičiniti, že přihlašovací poplatek při patentech činí nyní 30,- K, že chce-li zdejší vynálezce nabýti ochrany patentní v celé říši Rakousko-Uherské, musí přihlásiti svůj v. v Rakousku i v Uhersku a že příslušníkům říše RakouskoUherské jest možno nabýti práva patentního i ve státech cizozemských, což posouditi jest podle příslušných obchodních smluv s těmito státy. Vedle smluv se státy evropskými trvaji smlouvy s těmito státy: Brazilií (od r. 1887), Čínou (1869), Egyptem (1890), Havajskem (1875), Japanem (1897), Konžským státem (1885), Koreou (1892), Liberií (1866), Marokkem (1899), Spoj. Obcemi ser.-amer. (1831, 1871), Siamem (1871), Túnisem (1857), Zanzibarem (1887). Některé státy za účelem účinnějšího vybudování ochrany průmyslových výrobku ujednaly t. zv. »Mezinárodni smlouvu k ochraně průmyslového majetku« v Paříži dne 20. bř. 1883. Ke smlouvě této připojeny dodatky t. zv. Madridské ze 14. dub. 1891 a Brusselské ze 14. pros. 1900. Státy, které k této unii příslušejí, jsou: Anglie, Belgie, Brazilie, Dánsko, St. Dominická republika, Francie, Italie, Japan, Kuba, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko, Spoj. Obce sev.-amer., Španělsko, Švédsko, Švýcary a Túnis. Společným úřadem jejich jest »Bureau international de l'Union pour la protection de la propriété industrielle« v Bernu (Švýcarsko). Literatura: Recueil général de la législation et des traités concernant la propriété industrielle (Bern, 1899); Dr. Albert Osterrieth, Die Patent-, Muster- u. Markenschutzgesetze des Erdballs (Berl., 1904); J. Tenenbaum, Sämmtliche Patentgesetze des In- und Auslandes (Lip., 1906); R. Klostermann, Die Patentgesetzgebung aller Länder, nebst den Gesetzen über Musterschutz und Markenschutz (Berl. 1876). Fr. Mikule.
| TABULKA |
Významné v-y a objevy jsou: R. 700 př. Kr. byla známa litina Číňanům; 600 př. Kr. známy elektrické účinky třeného jantaru, vodní hodiny u Assyřanů; 560 př. Kr. Anaximandros sestrojil sluneční hodiny, 260 př. Kr. Aristarchos Samský stanovil po prvé zemskou dráhu kol osy i kol slunce, první změřil vzdálenost slunce od země, 250 př. Kr. Archimédés zhotovil kladkostroj, šroub, založil statiku a mechaniku, 220 př. Kr. Eratosthenés Alexandrijský provedl prvé měření poledníkové za účelem vyšetření obvodu zemského, zhotovil prvou mapu s rovníkem a poledníky, 212 př. Kr. Archimedés sestrojil duté zrcadlo, kterým zapaloval nepřátelské lodi, 140 př. Kr. Hipparchos založil rovinnou a sférickou trigonometrii, zhotovil první mapu nebes a první přesně určil dobu slunečního roku, 140 př. Kr. Hérón Alexandrijský sestrojil tlakovou pumpu, reakční kolo, 850 po Kr. Pacificus Veronský kolečkové hodiny, r. 1120 Číňané znali lodní kompas, r. 1181. teprve poznali kompas Evropané, 1280 zhotoveno zrcadlo, r. 1259 Berthold Schwarz vynalezl střelný prach, 1317 zemřel Salvino degli Armati, vynálezce brejlí, 1423 dřevoryjectví, 1436 Gutenberg vynalezl knihtiskařství, 1440 povstalo mědiryjectví, 1490 zhotoveny litinové peci, 1500 kapesní hodinky od P. Henleyna, 1517 sestrojen v Norimberce pro ručnici zámek s kolem a pánvičkou, 1530 první mapa zemských deklinací od Alonsa de Santa Cruze, kolovrátky ku předení, 1543 uvedena v známost Koperníkova soustava světová, 1544 objevena magnetická inklinace zemská J. Hartmanem v Norimberce, 1550. sestrojen měch (dmychadlo), 1557 Bartolomé dobýval stříbro amalgamováním, 1560 Porta sestrojil cameru obscuru, 1561 paličkování od Barb. Uttmannové, 1590 zákon volného pádu Galileiem, mikroskop od Janssenů v Middelburgu, 1600 Gilbert po prvé odlišoval zjevy magnetické od elektrických,1605 zhotoven první teploměr od Drebbela, 1608 první dalekohled H. Lippersheyem v Middelburgu, 1609 Simon Marius po prvé pozoroval měsíce Jupiterovy, 1611 J. Kepler sestrojil astronomický a terrestrický dalekohled, 1619 Keplerovy zákony astronomické, Harvey oběh krve, 1626 zákony lomu světla od W. Snellia, 1630 ručnice s křesacím zámkem, 1631 nonius od P. Verniera, 1640 vodní dmychadlo, 1642 počítají stroj od Pascala, 1643 barometr od Torricelliho, 1647 Pascal použil barometru k určováni výšek, 1650 Otto z Guericke sestrojil první elektriku, sírovou kouli třenou rukou, vývěvu, Grimaldi objevil ohyb světla, 1655 Huygens kyvadlové hodiny s kotvovým krokem, 1658 Glauber síran sodnatý, 1661 sestrojil Otto z Guericke manometr a použil barometru k určování počasí, Thévenot vynalezl libellu, 1662 Rob. Boyle vyslovil zákon Mariottův, 1665 tužky z tuhy v Anglii, Grimaldi objevil interferenci světla, 1669 Erasmus Bartholinus dvojlom světla, 1670 Schrankhardt leptáni skla fluorovodíkem, 1673 Leeuwenhock objevil nálevníky a 1675 bakterie, 1676 Olaf Römer po prvé změřil rychlost světla, 1682 Newtonův gravitační zákon, 1690 Papin navrhl použiti páry ke hnaní lodí, Huygens undulační theorii, 1693 Leeuwenhock, objevil krevní těliska, 1695 Morin v St. Cloudu vynalezl porculán, 1700 vynalezen holandr, 1704 Diessbach připravil berlínskou modř, 1707 Papin sestrojil první parní loď, 1711 kladívkový mechanismus pianový od Bartola Cristoforiho, 1712 Newcomen první parní stroj válcový, 1714 Mill psací stroj, 1716 Halley první pozoroval působení severní záře na magnetku, 1724 Fahrenheit rtuťový teploměr a stupnici teploměrnou, 1725 James Bradley objevil aberraci světla, 1729 Terral sestrojil odstředivé dmychadlo, 1730 Réaumur stupnici teploměrnou, 1732 první řetězová plavba, 1733 Brandt objevil kobalt, Du Fay odlišoval elektřinu skla a pryskyřice, 1738 pařížská akademie určila rychlost zvuku, 1740 Huntsman litou ocel, Celsius stupnici teploměrnou, 1743 po prvé vyroben zinek ve velkém množství, 1746 Roebuck kys. sírovou v olověných komorách, 1747 Marggraf cukr z buráku, 1748 Ulloa platinu, 1751 Chaumette zadovku, Cronstedt nikl, La Condamine učinil v Evropě známým kaučuk, 1754 Prokop Diviš postavil první bleskosvod, 1758 John Dollond achromatický dalekohled, 1760 Benjamin Franklin bleskosvod, zavedena k vysokým pecem cylindrická dmychadla, 1762 Harrison sestrojil první chronometr, 1767 James Hargreaves první stroj přádací, 1768 parní stroj s kondensací, 1769 Gahn našel fosfor v kosti, 1771 Scheele výrobu fosforu z kostí, 1773-79 vystavěn první železný most z litiny přes Savernu u Coalbrooku od Wilkinsonaa Darnleye, 1774 Scheele objevil chlór, Priestley a Scheele kyslík, 1775 Gahn mangan, Macbride rychlé vyděláváni kůže, Délux hygrometr, Volta sestrojil elektrofor, vynalezena umělá potaš, 1732 Scheele objevil kyanovodík, Hjelm molybden, sestrojen dvojčitý parní stroj, Wedgwood hliněný pyrometr, 1783 Bell potiskování tkanin, Elhuyar objevil wolfram, J. Cooke sestrojil seci stroj, Montgolfier zhotovil balon s teplým vzduchem, Charles s vodikem, 1784 Cort plamenné peci a pudlování, 1785 A. Meikle mlátičku, Cartwright: změnil tkalcovský stav Germesův, 1786 lord Dundonald osvětloval svůj dům plynem z peci koksových, 1787 Nicholson sestrojil areometr, 1739 Al. Galvani objevil galvanismus, Klaproth uran, 1793 Leblanc vynalezl výrobu sody, 1795 Bramah sestrojil hydraulický lis, 1796 Lampadius objevil sirouhlík, Montgolfier zhotovil hydraulický beran, postaven první řetězový most přes Jacob-Creek v Sev. Americe, Perker Wyatt umělý cement, 1797 Vauquelin objevil chróm, v Londýně provedeno první osvětlování svítiplynem, 1799 Tennant v Glasgowě našel výrobu chlórového vápna, 1800 Earl Stanhope sestrojil litinový stroj tiskařský, Volta elektrický sloup, Carlisle a Nicholson objevili elektrolysu vody, 1801 Jacquard tkalcovský stroj, 1802 Oliver Ewans parní stroj o vysokém napěti páry, G. D. Romagnosi objevil elektromagnetismus, 1803 Wise v Anglii zhotovil ocelová pera psací, 1804 Threwithick první lokomotivu, Tennant objevil iridium, osmium, Wollaston palladium, 1805 Sertürner morfium, Chancel namáčecí zápalky, 1806 vyroben draslík elektrolysou, 1807 první pravidelná paroplavba mezi New-Yorkem a Albany, Forsyth sestrojil náražní zámek ručnicový, 1808 Davy objevil žíraviny, Malus polarisaci světla, 1809 Heathcoat sestrojil tkalcovský stav bobbinetový, Appert konservoval maso a j. potraviny, Sömmering postavil galvanický telegraf s rozkladem vody, 1810 König tiskařský stroj, 1811 Smith ve Skotsku první žací stroj, Kirchhoff hroznový cukr ze škrobové moučky, 1812 Davy elektrické světlo obloukové, Courtois iód, 1814 Murray hoblovací stroj, Stephenson lokomotivu, Fraunhofer spektrální čáry, 1815 Gay-Lussac kyan, 1816 Finlay vystavěl první visací most v Anglii, Elias Howes šicí stroj na dvojitý steh, Davy bezpečnou lampu, 1817 Stromeyer objevil kadmium, Drais sestrojil draisinu, Brewster kaleidoskop, Berzelius objevil selen, 1818 Braconnot a Simonin vyrobili stearinové svíčky, 1819 parník Savannah přeplul Atlantský okeán, 1820 Peltier a Caventon objevili chinin, Ampčre elektrodynamiku, Mitscherlich isomorfismus, Bellot zhotovil kapsle, 1821 Quintenz vynalezl mostní váhy, Prony dynamometr, Thomas počítací stroj, Seebeck objevil thermoelektřinu, Gmelin zhotovil umělý ultramarin, 1823 Faraday a Davy zkapalnili chlór, Gräbemu a Liebermannovi podařilo se zjistiti, že alizarin je v souvislosti s anthracenem, Schützenbach připadl na rychlou výrobu octa, 1824 Aspdin na výrobu portlandského cementu, Henniger na výrobu nového stříbra, 1825 první železnice tažená koňmi mezi Stocktonem a Darlingtonem, August sestrojil psychrometr, Robert vynalezl selfaktor, 1826 Balard objevil bróm, Unverdorben anilin, 1827 Wöhler hliník, Ohm elektrický zákon po něm zvaný, 1828 Wöhler beryllium, J. M. Dreyse zhotovil první zadovku k potřebám vojenským, Niepce asfaltovou heliografii, 1329 Thimonnier zhotovil šicí stroj na řetízkový steh, Wöhler objevil synthesi chemickou, J. Ressel sestrojil první šroubovou loď, 1830 otevřena první železnice mezi Liverpoolem a Manchestrem, Reichenbach vyrobil parafin, Sefström vanadin, 1831 Faraday elektrickou indukci, Colt zhotovil revolver, Shaw elektrické zapalovadlo podkopů, Guthrie objevil chloroform, 1832 Liebig chorál, 1833 Heathcoat vynalezl parní pluh, Gauss theorii zemského magnetismu, Römer a Preschel ve Vídni po prvé zavedli do obchodu fosforové zápalky, Erickson zhotovil kalorický stroj, Gauss a Weber zřídili první elektromagnetický telegraf mezi fysikálním kabinetem a hvězdárnou v Gotinkách, Fourneyron vynalezl vodní turbinu, Wheatstone stereoskop, 1834 Runge objevil fenol a položil základ k průmyslu barev dehtových, 1835 G. Kind podstatně zlepšil zemní vrták, Morse vynašel telegrafní psací stroj, 1836 Daniell konstantní článek galvanický, proveden odstředivý stroj, 1837 Jacobi a Spencer zavedli galvanoplastiku, 1838 Daguerre vynalezl fotografii, Fairbairn nýtovací stroj, provedena drenáž, Steinheil použil země za zpáteční vodič pro elektrický proud, 1839 Bischof zavedl plynové topení, Talbot dopracoval se obrazů pomocí chlóridu stříbrnatého, Goodyear provedl vulkanisaci kaučuku, Seligue vyrobil parafinové svíčky, 1840 Schönbein objevil ozon, De la Rive galvanické pozlacování, Wahrendorf zhotovil dělo se zadním nabíjením, Liston laryngoskop, 1842 Nasmyth parní kladivo, R. Mayer objevil zákon o zachování energie, mechanickou theorii tepla, 1843 Brewster sestrojil stereoskop, 1844 první telegrafní spojení s Morseovými přístroji mezi Washingtonem a Baltimorem, 1845 Faraday objevil diamagnetismus, Starr elektrickou žárovku, Schrötter amorfní fosfor, 1846 Applegath rotační rychlolis, Schönbein a Böttger zhotovili střelnou bavlnu, Jackson použil aetheru za uspávací prostředek, 1847 Sombrero vyrobil nitroglycerin,1848 Simpson použil chloroformu za uspávací prostředek, Böttger zhotovil zápalky antifosforové, Sutter objevil zlatá ložiska v Kalifornii, Meynard kollodium, 1849 Mansfield výrobu benzolu z kamenouhelného dehtu, Corliss parní rozvod, 1850 Giffard injektor, Joule určil mechanický aequivalent tepla, 1851 Frey použil kollodia ve fotografii, provedeno první telegrafní spojeni podmořské mezi Anglii a Francii, Ruhmkorff zhotovil indukční stroj, 1852 Goodyear tvrzenou gummu, 1853 Clark pneumatickou poštu listovní, Poitevin uhelnou fotografii, Geissler rtuťovou vývěvu, zhotovena kujná litina,1856 Wöhler a Deville vyrobili krystallovaný bór, Harrison vynalezl stroj na umělou výrobu ledu, Bessemer opatřil světu lacinou ocel, 1858 Bersanti a Matteucci plynový motor, první podmořské spojení telegrafní Ameriky s Evropou, 1859 Verguin ve velkém vyrobil fuchsin, Darwin proslovil svou theorii vývoje, v Pennsylvanii objeven petrolej, Dupuy de Lôme postavil pancéřovou fregatu, 1861 Dücker lanovou dráhu v Öynhausenu a v Bockhumu, Ericson monitor, Solway přišel na nový způsob výroby sody, Reis zhotovil telefon, 1863 Carré zimotvorný stroj ammoniakový, první definitivní spojeni Ameriky s Anglii podmořským telegrafem, 1864 Maxwell pronesl elektromagnetickou theorii světla, Nobel vyrobil dynamit, Kirk zimotvorný stroj se zředěným vzduchem, Martin nový způsob výroby oceli, 1865 Otto a Langen plynový motor, 1867 Siemens a Ladd dynamoelektrický stroj, Lamb v New-Yorku pletací stroj, Gräbe a Liebermann alizarin, 1869 Liebrich poznal uspávací účinky chlóralu, 1871 Zenger uveřejnil způsob zbaviti železo při výrobě fosforu (thomasování), Maddox použil gelatiny pro fotografii, Crookes zhotovil radiometr, 1872 G. Planté elektrický akkumulátor, 1876 Koch prohlásil bakterie za původce nemocí, 1877 Bell zhotovil praktický telefon, Edison fonograf, Pictet a Cailletet zkapalnili kyslík, vodík, dusík, atmosférický vzduch, 1878 Baeyer vyrobil umělé indigo, Hughes mikrofon, Bennet suché fotografické desky, 1879 Siemens první elektrickou lokomotivu a první praktickou elektrickou tramway, Thomas a Gilchrist zásaditou výrobu oceli, 1880 Bell fotofon, 1885 Auer z Welsbachu žárové světlo plynové, 1886 objeven bezdýmný střelný prach, 1891 Dotivo Dobrowolski rozřešil převod energie do veliké vzdálenosti pomocí elektrického proudu, 1893 po prvé na veřejnost uvedena Lavalova parní turbina na světové výstavě v Chicagu, 1894 Ramsay objevil argon, Moissan zavedl lacinou výrobu karbidu vápenatého a acetylenu, 1895 Röntgen objevil zvláštní paprsky umožňující fotografování a nazírání do vnitřku těla, 1896 Becquerelovy paprsky, 1897 Marconi telegrafii bez drátu, 1898 manželé Curieovi polonium, radium a jejich záření, 1903 elektrické rychlíky na pokusné trati Berlín-Zossen dosáhly rychlosti 210 km za 1 hod.