Ottův slovník naučný/Vyhnání plodu
| Ottův slovník naučný | ||
| Vyhnanice | Vyhnání plodu | Vyhnánov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vyhnání plodu |
| Autor: | Josef Prušák Vladimír Slavík |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 23-24. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Interrupce |
|
Vyhnání plodu jest jednak úmyslné přičinění potratu, jednak úmyslné přičiněni porodu v ten způsob, by dítě narodilo se mrtvé ($ 144 rak. zak. trest.). V. p. je zločin. Předmětem jeho je plod v těle mateřském od okamžiku koncepce až do jeho vybavení z těla mateřského (ne do samostatného dýchání, jak zastáva Lammasch). Rak. zák. trestní rozeznává: I. V. p. vlastního $ 144 až 146, II. V. p. cizího $ 147 a 148. Dělidlem mezi těmito formami je svolení matčino. ad I. S v-m p. vlastního setkáváme se tam, kde předsebéře je matka neb někdo jiný s jejím svolením. Vlastním pachatelem je tu matka, ostatní osoby jsou spoluvinníky resp. účastníky; trest nejvýše 5letý těžký žalář. ad II. V. p. cizího. Zákon tu praví: »wider Wissen u. Willen« místo »wider Willen« der Mutter. Trest nejvýše 10letý těžký žalář. Čin je v případě ad I. dokonán vyloučením mrtvého plodu, v případě ad II. prohlašuje zákon i pokus za čin dokonaný. Uvedená ustanovení zákonná nevztahují se k případům vědou lékařskou indikovaných umělých potratů a zničení dítěte při porodu (perforace a jiné zničení plodu). Prušák.
V. p. v soudním lékařství. V. p. děje se v našich krajinách zvláště v lidnatých průmyslových městech vemi často, bývá prováděno hlavně porodnímí babami i jinými ženami. Příčinou takových činů bývá snaha jednak zatajiti následky nemravného života, strach před hanbou, obavy před budoucností jak vyživiti sebe a budoucí dítko,-u žen vdaných bývá příčinou takového nebezpečného činů snaha udržeti co nejdéle krásu těla, omeziti četnost rodiny, po případě také i obava před uživením budoucí četné rodiny. Každé odehnání plodu má nezbytně v zápětí určité následky pro ženu, neb většinou tu jde o tajné, nečisté provádění operace osobou nehledící si neb málo si hledíci čistoty-a jakékoliv sebe menší porušení celistvosti zárodku v lůně matčině mívá velmi zhoubné následky pro matku, jež často čin takový zaplatí trvalou chorobou neb i smrtí. Ženy užívají za tím účelem různého koření, různých odvarů bylin nejedovatých i jedovatých, jež škodí a hubí jejích zdraví a spíše ženu usmrtí, než by měly v zápětí to, čeho si žena taková přeje. Následkem užívání těchto látek nastávají časté otravy, které obyčejně bývají teprve zjištěny na pitevním stole, neb za života málokterá taková žena přizná lékaři neb okolí, co jí vlastně je. Žena taková ve většině případů zemře, a tu, ježto není určitá příčina smrti, bývá nařízena úřední pitva, při níž teprv se vysvětlí původ a následky choroby. Jindy nastává po takovém činu značné, po případě smrtelné krvácení, bývají tu vnitřní části rodidel poraněny, nakaženy, z toho vzchází nejen místní, ale i celkové onemocnění, které v nesčetných případech mívá v zápětí smrť. Smrť nastává přečasto zánětem pobřišnice, celkovou otravou krve za několik dní i delší dobu-za určitých okolností může také žena náhle průběhem »operativního« zakročení zemříti z různých soudním lékařem poznatelných příčin. VS.