Ottův slovník naučný/Vychodil
| Ottův slovník naučný | ||
| Východ | Vychodil | Východní |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vychodil |
| Autor: | Michal Navrátil, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 25. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Josef Vychodil |
|
| Související články ve Wikipedii: Pavel Julius Vychodil |
|
Vychodil, 1) V. Josef, poslanec čes. (*1845 v Topolanech u Olomouce). Věnoval se hospodářství a od r. 1869 je starostou své rodné obce. Stál od počátku v čele selského hnutí na Moravě, jež mělo za následek, že založena byla lidová strana. Hnutí to soustředilo se v »Selském spolku«, jehož předsedou zvolen r. 1899 V. Od té doby jest vůdcem českého rolnictva na Moravě, neboť i po rozpuštění »Selského spolku« stal se předsedou nově založené »Selské jednoty pro Moravu«. V. jest vydavatelem a předsedou družstva politicko-agrárního časopisu »Selské Listy« v Olomouci a členem správní rady různých závodů rolnických. R. 1896 zvolen byl do sněmu moravského za venkovské obce olomoucké a r. 1897 vyslán do rady říšské za venkovské obce kroměřížské. Dr. N.
2) V. Pavel, filosof. spisov. a literár. historik čes. (*1862 v Přemyslovicích na Mor.). Studoval gymnasium v Kroměříži, bohosloví v Salcpurce a v Brně a r. 1890 povýšen na doktora theologie. V klášteře rajhradském byl lektorem theologie a novicmistrem a od r. 1896 jest ředitelem benediktinské knihtiskárny v Brně. V. jest členem kláštera benediktinského v Rajhradě a členem »České akademie«, rediguje »Hlídku« (dříve »Hl. literární«). Jest u nás z předních znatelů thomismu a filosofie Aristotelovy. Vydal: Aristotelovu Knihu o básnictví; Aristotelovy Knihy o duši; Aristotelovu Ethiku Nikomachovu; Aristotelovu Politiku; dále: Důkazy jsoucnosti boží a dějiny jejich; Apologie křesťanství; Básnictví a mravouka (Praha, 1897, »Vzdělav. knih. katol.«); Poetika (Brno, 1890-98); Život Františka Sušila (t., 1898); výňatky z Pascalových »Pensées«. Četné články a pojednání obsahu liter.-historického roztroušeny jsou po časopisech, zejména v »Hlídce«.