Ottův slovník naučný/Vyborgská gubernie
| Ottův slovník naučný | ||
| Vyborg | Vyborgská gubernie | Výbuch |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vyborgská gubernie |
| Autor: | Pavel Papáček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 15-16. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Vyborgská gubernie (Viborg län), jihových. gub. finská, na severozáp. hraničící s finskými läny (Nyland, St. Michel a Kuopio), na vých. s gub. oloněckou a jezerem Ladožským, na jihových. s gub. petrohradskou; jižní hranici tvoří záliv Finský četnými zátokami vnikaje do země a oblévaje mnohé ostrovy. Povrch gubernie měří 43.056 km² (z čehož připadá 339 km² na ostrovy a 12.587 km² na příslušející k länu čásť jez. Ladožského a na j. jezera. Sev. a jižní čásť gubernie jest vyšší nežli čásť střední, která jest poměrně také nejrovnější. Od západu k severovýchodu rozkládá se hlavně dvěma rovnoběžnými pásmy Salpau selkä. Jiná pásma vyplňují východ länu. Geologicky náleží severní čásť gub. k prahorám, jižní díl (mezi Finským zálivem a Lagodou ležící) pokrývají částečně naplaveniny. Bohatství minerální jest veliké. Na sev. břehu Ladogy jsou lomy žulové a mramorové a dobývá se živec a křemen. Odtud přivezeny všechny monolithy petrohradské (Aleksandrovský sloup 30 m vysoký a j.), na ostrově Hoglandě (Hochland) jsou lomy porfyrové. U Pitkäranty dobývá se měď a olovo. Velmi četná jsou jezera, největší jest Saima. Z řek sluší uvésti hraničnou Kymen (Kymmene) a výtok jezera Saimy Vuoksen (finsky Wuoksi), se známým vodopádem Imatrou. Saimský průplav (59 km dlouhý, vystavěný v letech 1345-56) spojuje Saimu se zálivem Finským a ústí na severu Vyborgské zátoky. Má celkem 28 zdymadel (rozdíl výšky mezi výtokem z jezera a ústím do zátoky jest 76 m). Obyvatelstva jest 448.159 (1903); podle národnosti jsou to většinou Finové, karelského původu, podle náboženství lutheráni. Vedle toho obývají ve V-ké g-ii Švédové (též lutherští) a Rusové. Podrobná data jsou z r. 1901. Tehdy bylo Finů 407.817, Švédů 8821, Rusů 3960, jiných 1012. V městech 49.184 obyv. (Farností pravoslavných jest 12. Raivolská [stanice trati vyborsko-petrohrad]. má obyvatelstvo téměř jen ruské). Měst jest celkem 6, ostatních obci a osad 1828. Značný průmysl. 1096 továren a závodů zaměstnává 12.014 dělníkův a vyrobí za 31 mill. fin. marek zboží. Nejvíce závodů zabývá se zpracováním kovů (251; vyrobí za 3 mill. fin. marek zboží); dále je tu 23 papíren (7 mill. f. m.). Zpracováním dřeva zabývá se 91 závod (10½ mill. f. m.). Mnoho dřeva vyváži se za hranice přes Kotku (na Finském zál.). Obyvatelé pobřeží mořského i Ladožského živí se rybářstvím; u ostrova Hoglandu loví se tuleni. Učebných ústavů všech bylo (r. 1901) středních 8, odborných 11, národních 838; vedle toho v Serdobolu (Sordavala) učitelský seminář. Všech žáků bylo 20.895. V-kou g-ií probíhají 3 trati železniční a to trať: Petrohrad-Helsingfors, Houvola-Kotka (s odbočkou na Fredrikshamn), Vyborg-Joensuu s odbočkou Antrea-Vuoksenniska. Vyborgská gubernie V. g. dělí se na 9 újezdů (härad), jež slují: Stranda, Kymmene, Lappvesi, Jääski, Ayräpää, Kexholm, Kronoborg, Sordavala (Serdobol) a Salmis.