Vyšetřovací vazba. . Vlastním účelem v-by jest, aby zabezpečena byla přítomnost obviněného v říz, tr. Staré řízení inkvisiční rozšiřovalo však v-bu i na účely jiné (zejména na zamezeni kolluse), ano dospělo konečně tam, že v. v něm pokládána za nezbytnou čásť vlastního processu kriminálního. Zbytky těchto názorů zachovaly se i v řádech tr. reformovaných. Rak. ř. tr. z r. 1873 (§§ 175–177) rozeznává v-bu prozatímnou (prozatímné zjištění) a řádnou v-bu v. Oboji zase jest buď obligatorní (při zločinech, na které zákon ukládá trest smrti neb alespoň desítiletého žaláře), nebo fakultativná. Důvody prozatímné v-by fakultativné jsou: postižení při skutku; přípravy k útěku nebo důvodná obava útěku; kolluse (v. t.) nebo důvodná obava kolluse}; konečně důvodná obava, že by obviněný mohl čin trestný opakovati, nebo čin, o nějž se byl pokusil, nebo kterýmž byl vyhrožoval, provésti. Tytéž okolnosti vyjímajíc první jsou také důvody fakultativné v-by v. Hlavní rozdíly mezi v-bou prozatímnou a řádnou v-bou v. jsou tyto: 1. V-bu prozatímnou může za zvláštních podmínek naříditi nebo vykonati i soudce nepříslušný, ano i orgán úřadu bezpečnostního (§ 177); řádnou Vv-bu v. vždy jen soudce příslušný (v přípravném vyšetřováni soudce vyšetřující a to jen, když byl prve obviněného vyslechl). 2. Nejbližším účelem v-by prozatímné jest, aby podezřelý byl postaven před soudce vyšetřujícího, což má se státi v krátké lhůtě 48 hodin. Soudce vyš. pak má jej do 24 hod., nejdéle pak do 3 dnů, vyslechnouti a hned po výslechu buďsi jej propustiti nebo, jest-li k tomu zákonná příčina, uvaliti na něj řádnou v-bu Účelem řádné v-by v. jest, aby přítomnost obviněného byla zabezpečena potud, pokud trvá důvod její, třeba tedy až do pravoplatného skončení trestního řízení. Výkon obojího způsobuv-by upravují §§ 183–139. Hlavní zásadou jest, že má při tom co nejvíce býti šetřeno osoby a cti obviněného a že mají obviněnému býti ukládána jenom ta obmezeni, kterých jest třeba, aby byla zabezpečena jeho osoba a aby bylo zabráněno úmluvám pro vyšetřování škodlivým (§ 183). Každá v, pomíjí, jakmile pominul její důvod (§ 190). Rovněž má obžalovaný zpravidla býti propuštěn z v-by, jakmile byl vyhlášen rozsudek osvobozující (§396). Mimo to obmezeno jest trvání v-by kollusní již po samém zákoně na 2 nebo nejvýše na 3 měsíce. Pokud v. jest odůvodněna jen podezřením útěku, může také býti nahrazena vyručením neboli dáním jistoty (§§ 192–195). Při zločinech, na které zákon ukládá trest žaláře alespoň pětiletého, může povoliti vyručení vrchní soud zemský; při ostatních činech tr. obviněný však má právo se vyručiti. Obmezení v-by nastává: 1. při osobách nadaných poslaneckou immunitou (v. t.); 2. při osobách náležejících k vojsku nebo zemské obraně, jež byly v míru povolány k výcviku nováčků nebo k cvičeni ve zbrani, nebo ve válce ke konání služby (§ 180 odst. 4). — Zvláštnosti co do v-by v řízení přestupkovém stanoví § 452 č. 1 a 3. — Srv. Zucker, Die Untersuchungshaft I., II., III. (1873, 1876, 1879); Storch, Říz. tr. rak. II. (1897, str. 6 dd.) a Vyručení obviněného z Vyšetřovací vazba-by Vyšetřovací vazba (v »Rozpravách« I. tř. České akad., 1895). -rch.