Ottův slovník naučný/Vole

Údaje o textu
Titulek: Vole
Autor: Duchoslav Panýrek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 912–913. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Struma (medicína)

Vole (struma) jest zvětšení a zbytnění žlázy štítné. O příčině tohoto zbytnění nevíme nic určitého. Obviňována půda a její útvar, shledáno však, že geologické poměry nerozhodují, obviňována voda (pití z některé studně v. vyvolává) a pátráno, která součást vody je tu vinníkem, zda minerálná či ústrojná, při čemž se dospělo k mínění, že není nepravděpodobno, že příčinou endémického v. jest organismus vázaný k jistým útvarům zemským, jenž přichází do ústrojí s pitnou vodou. Ojediněle vyskytuje se v. v místech, kde endémicky nevystupuje (u dívek bledničkou stižených ve městech). Tu zasluhuje zmínky i v. vrozené.

V. je někdy sotva patrné, postihujíc jen některou čásť žlázy. Jindy je zvětšena celá žláza a v. je veliké tak, že visí jako vak z přední plochy krku až třeba do polovice hrudníku (až prý ku břichu nebo stehnu). Jindy vrůstá do hrudníku nejsouc zevně mnoho patrno. Zprvu polokulovitý nádor v krajině štítné žlázy, v. rostouc víc a více znetvořuje obrysy krku; vytlačuje vpřed nebo na stranu svaly, jež se ztenčí a ochabnou, napíná kůži, jež je lesklá, hladká, roztaženými žilami protkaná. Získané v. počíná se obyčejně jeviti v době pohlavního dospívání, někdy i později, roste pomalu neb rychleji a dorostši jistého rozměru přestává růsti nebo jen pomalu se zvětšuje. Ve školách krajů hornatých tím více případů se vyskytuje, čím vyšší třídu pozorujeme. Je častější u dívek. Po porodu, v záchvatech kašle vyvíjí se třeba náhle. Jindy však bývá jeho vývoj pomalý. Veliké v. stísňujíc žíly krku způsobuje občasné zduření a překrvení obličeje. Tlakem na nervy vede k urychlení tepu nebo bušení srdce. Obtíže při dýchání zaviněny jsou tlakem na průdušnici a jsou zprvu občasné, když v. z nějaké příčiny zduřelo, později trvalé; lidé tací popadají dech, mluví rychle a za přestávky v řeči hluboce vdechnou. Trvalým tlakem chrustavkové kroužky průdušnice vymizejí, průdušnice mění se ve ploché pásmo, jež při vdechu schlípne, při výdechu se roztáhne. Tlakem v. na větev čivu bloudivého povstávají změny hlasu (chrapot, sípání až i bezhlasí). Tlakem na jícen dostavují se obtíže při polykání. Že vše to má v zápětí závažnou změnu celé tvářnosti, je pochopitelno. Lidé nosí hlavu na zad skloněnou, krk natažený, ústa roztažena (s koutky dolů), výraz tváře je neintelligentní (i změnami žlázy, jež svůj úkon náležitě nezastává), duch slabý. Ve většině případů jest operace v. nejen prospěšna, ale přímo žádoucí.

Poznati v. není obtížno — jen tam, kde roste za hrudní kosť, kde je v hloubí skryto, může i lékař býti v rozpacích. Náhlá smrť u osob, které mají v., není právě vzácná — proto lidé tací měli by záhy poraditi se s chirurgem. Také v. zprvu nevinné může se změniti v nádor zhoubný, zvláště ve zralém věku.

Poranění v. neb štítné žlázy nezměněné je vždy vážné, neboť ústroj tento je velmi cevnatý a krvácení staví se velmi obtížně.

Léčení jest nesnadné. Leccos bylo doporučováno zevně (iódová masť) i vnitřně (iódové přípravky, thyreoidin atd.) bez úspěchu. Elektrisování dává některé dobré výsledky. Nejbezpečnějším léčením jest operace. Nesmí se však vyjmouti celá žláza, nechceme-li přivolati sešlost zvláštní (kachexia strumipriva). Jinak závisí úspěch v celku na tom, jak je v. staré, jak je veliké, z čeho vzešlo a jakého je rázu. Pnrk.