Ottův slovník naučný/Vodouš

Ottův slovník naučný
Vodotrysk	Vodouš	Vodováha

Údaje o textu
Titulek:	Vodouš
Autor:	Bohumil Bauše
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Dvacátýšestý díl. Praha: J. Otto, 1907. S. 880. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vodouš

Vodouš (Totanus), rod bahňáků slukovitých, se zobákem jako u pisíka (v. t.), zdéli nártu, na konci tvrdým. U nás vyskytuje se as v šesti druzích, z nichž nejhojnější jest v. kropenatý (T. ochropus). Obývá na bahnitých, stromovím a rákosím porostlých březích rybníků, řek i kaluží. Plachý a opatrný pták tento, chráněný i barvou okolí svého, žije osaměle, kývá hlavou při chůzi natahováním krku, brodivá se ve vodě, ale zřídka plave. Velmi rychlý a obratný jest let jeho. Hnízdí se také u nás skrytě ve vrboví neb trávě, používaje druhdy i cizího hnízda zvlášť po drozdovi, od května do konce června. Hmyz a červi jsou potravou jeho. Obývá Evropu, Asii a Ameriku Sev. a stěhuje se na jih. Délky má 21^.5 cm a lze jej z daleka poznati po bílé barvě na kostrči a ocase, která odlišuje se ostře od černého skoro hřbetu a křídel. Jiné druhy jsou v. šedý (T. littoreus) délky 34 cm, a v. štíhlý (T. stagnalis) délky 23 cm, kteří v tahu od severu k nám zalátají. Nejznámější druh v. rudonohý (T. calidris) délky 27 cm jest na vrchu barvy našedivěle hnědé, na hřbetě a kostrči bílé, černě páskované; zobák u kořene a nohy jsou jasně červené. V. kropenatý (T. ochropus) má zobák černý a náleží k menším druhům (délky 24 cm). Hnízdí se na severu a vzácně se objevuje i u nás. Bše.