Ottův slovník naučný/Voda (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Voda Bílá | Voda (obec) | Vodák |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Voda (obec) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 849. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Voda |
|
| Související články ve Wikipedii: Černá Voda, Červená Voda, Dolní Červená Voda, Hojná Voda, Hrubá Voda, Kalná Voda, Kamenná Voda, Libkova Voda, Nová Červená Voda, Odolena Voda, Stará Červená Voda, Stará Voda (okres Hradec Králové), Stará Voda (okres Cheb), Stará Voda (Světlá Hora), Studená Voda (Zaječice) |
|
Voda: 1) V. Boží, žel. lázně u Ml. Boleslavi v Čechách. — 2) V. Boží, ves t., viz Božívoda. — 3) V. Černá (Schwarzasser), ves t., hejtm. Trutnov, okr. a fara Žacléř, pš. Malá Úpa; 56 d., 13 obyv. č., 433 n. (1900), 1tř. šk. a kamenouhel. doly. — 4) V. Černá (Schwarzwasser), ves t., v údolí Orlice, hejtm. Žamberk, okr. Rokytnice, fata a pš. Kunštát; 77 d., 6 obyv. č., 406 n. (1900), 2tř. šk. a panská pila. — 5) V. Dlouhá(Langwasser), víska t., hejtm. Dvůr Král. n. L., okr. Jaroměř, fara Chvalkovice, pš. Hořičky; 6 d., 33 obyv. č. (1900). — 6) V. Dobrá, vsi t., viz Dobrá Voda. — 7) V. Hojná, také Sv. Anna (Heilbrunn), městečko t. (790 m n. m.), hejtm. Kaplice, okr. Nové Hrady, pš. Stropnice; 111 d., 521 obyv. n. (1900), far. kostel (původ, kaple), 4tř. šk. a lázně s minerál, prameny. V. H., původně Hora Vilémova zvaná, záležela z loveckého zámečku, při němž byly skelné huti založené kol r. 1590 od Viléma z Rožmberka. Později zřízeny při minerál, zřídle lázně a kaple sv. Anny. V XVIII. stol. V. H. povýšena na městečko a nadána měst. erbem (vyobr. č. 4635): ve stříbrném štítě spatřuje se sluj mezi dvěma pahorky, z nichž na levém pahorku kříž a proti němu vzpínající se jednorožec. — 8) V. Kalná (Trübenwasser), ves t., nad Úpou, hejtm. a okr. Trutnov, fara Hoř. Staré Město, 45 d., 782 obyv. n. (1900), pš., telegraf a přádelna na len. — 9) V. Kamenná (Steinwasser),ves t., hejtm. a okr. Most, fara a pš. Židovice; 25 d., 176 obyv. n. (1900). Alodiální statek (171.88 ha) se zámečkem a dvorem drží mostecká spořitelna. — 10) V. Lipkova, far. ves t. (601 m n. m.), v hejtman, a okr. pelhřimovském, má 64 d., 486 obyv. č., 3 n. (1900), kostel (založ. 134)[red 1], 2tř. škola a pošta. Alod. statek (446 12 ha půdy) se zámkem, dvorem a lihovarem drží Fr. Humhal. — 11) V. Odolena, ves t., viz Vodolka. — 12) V. Stará, ves t., hejtm. Blatná, okr. Březnice, fara a pš. Tochovice; 17 d., 113 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 13) V. Stará, ves t., hejtm. Nový Bydžov, okr., fara a pš. Chlumec n. C.; 50 d., 322 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Václava (228 m n. m.), 2tř. šk. — 14) V. Stará (Altwasser), ves t., hejtm. Mariánské Lázně, okr., fara a pš. Kynžvart; 130 d., 767 obyv. n. (1900), 2tř. šk. a žel. stanice (604 m). — 15) V. Studená, ves t., hejtm. a okr. Chrudim, fara Žumberk, pš. Chrásť u Chrudimě[red 2]; 10 d., 59 obyv. č. (1900).
16) V. Bílá, ves na Moravě viz Bílá Voda, str. 50 a. — 17) V. Červená (Mährisch Rothwasser), městečko t., hejtm. Zábřeh, okr. Šilperk[red 3]; 359 d., 4 obyv. č., 2655 n. (1900), kostel, 5tř. šk. obec. a 3tř. měšť. chlap, a dív., 2tř. průmyslová pokrač., četn. stanice, pš., telegraf a žel. stanice (547 m n. m.) na tr. Šilperk[red 4]–Králíky, spoř. a zálož. spolek; mlýn, nitárna, domácí průmysl a výroba kartáčův a tkalcovstvi. Týd. a 4 výtoč. trhy. — 18) V. Dobrá, vsi t., viz Dobrá Voda 15), 16), 17).— 19) V. Hrubá (Grosswasser), ves t., hejtm. a okr. Olomouc, fara Jestřábí, pš. Hluboček; 54 d., 410 obyv. č. (1900), 1tř. šk., poštovna, telegraf a žel. stanice (347 m n. m) na tr. Olomouc–Krnov–Opava, mlýn a myslivna. — 20) V. Křivá (Krummwasser), ves t., hejtm. a okr. Šumperk, fara a pš. Krumperky; 28 d., 168 ob. n. (1900). — 21) V. Stará (Altwasser), far. ves t., 521 m n. m., hejtm. Šternberk, okr. a pš. Libová; 62 d., 7 obyv. č., 368 n. (1900), kostel, piaristská kollej s poutn. kostelem, 1tř. šk. — 22) V. Zdravá (Rosenthal), ves t., hejtm. Kyjov, okr. Ždánice, fara a pš. Žarošice; 34 d., 171 obyv. č. (1900), lázně se sirnými prameny a popluž. dvůr zv. Nový dvůr. — 23) V. Zdravá, také Studénka Svatá, lázně t., hejtm. a okr. Kyjov, fara a pš. Koryčany. — 24) V. Zdravá, víska t., hejtm. Vyškov, okres Bučovice, fara a pš. Nové Hvězdlice; 7 d., 22 obyv. č. (1900); bývaly zde lázně. — 25) V. Zdravá (Rosengarten), víska t., viz Herčivald.
26) V. Bílá, městys a ves ve Slezsku viz Bílá Voda 2) a 3) str. 50 a. — 27) V. Černá u Frývaldova (Schwarzwasser), far. ves t., 330 m n. m., hejtm. Frývaldov, okr. Vidnava; 213 d., 4 obyv. č., 8 pol., 1340 n. (1900), kostel, zámek, 2tř. šk., pš, telegraf, spoř. a zálož. spolek; lihovar, 2 mlýny, pila, 2 stoupy na tříslo, tkalcovna, 10 kamen, lomů, 5 závodů na zpracování kamene a domácký průmysl háčkování čepců. — 28) V. Červená Dolní (Niederrothwasser), ves t., hejtm. Frývaldov, okres Vidnava, fara a pš. Červená Voda Stará; 14 d., 110 obyv. n. (1900), poutnická kaple, doly na kaolín a továrna na kameninu a ohnivzdorné zboží. Nesvěř. statek se dvorem a lihovarem drží Antonín Latzel — 29) V. Červená Nová (Neurothwasser), ves t., hejtm. Frývaldov, okr. Vidnava, fara a pš. Stará Červená Voda; 148 d., 859 obyv. n. (1900), 2tř. šk., spoř. a zálož. spolek, pivovar, mlýn, pila, dvoje kamenné lomy, zpracování žuly, výroba dřevěných hrábí a tkalcovna. — 30) V. Červená Stará (Ahrothwasser), far. ves t., 306 m n. m., hejtm. Frývaldov, okr. Vidnava; 199 d., 1051 obyv. n. (1900), kostel, 3tř. šk., oddělení finanč. stráže, pš., telegraf, spořit, a zálož. spolek; kamen, lomy, zpracování žuly, pískovce a mramoru, 2 cihelny, výroba uměl. květin, věnců a stávkového zboží. — 31) V. Dlouhá Nová (Neulangwasser), ves t., hejtm. Krnov, okr. Albrechtice. fara a pš. Hynčice u Albrechtic; 8 d., 44 obyv. n. (1900). — 32) V. Dlouhá Stará (Altlangwasser), ves t., 15 d., 127 ob. n. (1900), 1tř. šk., spořit, a zálož. spolek, poštovna, mlýn a domácí průmysl punčochářství. — 33) V. Stará (Attwasse), ves t., hejtm a okr. Bruntál, fara a pš. Anděl. Hora; 63 d., 384 obyv. n. (1900), 1tř. šk.; doly na olověn. rudu, 2 mlýny a po domácku tkaní látek.
34) V. Dobrá (maď. Jókó, Jókeó, něm. Gutenstein), velkoobec na uher. Slovensku, v župě nitranské, v okr. píšťanském, v romantické dolině, má 1360 obyv. sloven. (1900). V. D. má jméno od výborného pramene pod skalou tam se prýštícího. Madaři pojmenovali D. Vodu ne po vodě, nýbrž po kameni, který se tu láme (maď. jó dobrý, kö kámen). Obyvatelé živí se hrnčířstvím, kamenictvím a zemědělstvím. Půl hodiny nad obcí zříceniny hradu t. j., který byl ještě v XVIII stol. obydlen. Na blízkém hřbitově pochován r. 1849 J. Hollý.