Vnucená správa. Uspokojeni nároku cestou donucovací za úřední pomoci tím způsobem, že majetkový předmět odnímá se pouze disposici (nakládáni) oprávněné osoby povinnované, proti níž exekuce se vede, aniž současně oprávnění (právo vlastnické, pachtovní, živnostenské a pod.) samo se odnímá, a přenáší na osobu jinou, děje se t. zv. v-nou s-vou, při které disposiční právo se vykonává třetí osobou pod dozorem úředním. V. s. jest nejen tehdy donucovacím prostředkem, když jde o uspokojení peněžní pohledávky, nýbrž i jiných právních nároků, jichž uspokojení dosíci lze tím, že exekutovi disposiční právo se odnímá, a předmětem jejím mohou býti všechny majetkové hodnoty, nejen tedy věci hmotné, zejm. nemovitosti, ale i práva na př. živnostenská, vydavatelská atd. Nejčastěji jest v. s. ovšem tehdy způsobem donucovacím, když jde o vydobytí pohledávky peněžní; v těchto případech má pak v. s. účel z předmětu exekučního výnosu ku zaplaceni dluhu určeného dosíci, na př. vybrané činže, čistého zisku z vedeného obchodu a pod. Od zabavení pohledávek z důchodu v. s. liší se hlavně tím, že vykonává se osobou třetí stojící pod dozorem úředním, jež zove se vnuceným správcem. Postavem vnuceného správce jest podobné, jako za jiných poměrů správce dobrovolně ustanoveného, jenž za exekuta obstarává správu příslušného předmětu na účet věřitelův. Podmínky v-né s-vy jako donucovacího způsobu uhrazovacího jsou tytéž jako při každé exekuci uhrazovací vůbec. Na základě vykonatelného exekučního titulu (rozsudku, usnesení, smíru a pod.) povolí soud v-nou s-vu a ustanoví vnuceného správce, jejž soudní orgán výkonný ve správu uvede. Jde-li o předmět knih pozemkových, poznamená se v knize pozemkové na listu břemen zavedení v-né s-vy. S povolením v-né s-vy a zavedením správce spojen jest zákaz exekutovi, aby každého nakládáni s předmětem exekučním se zdržel a správy se neúčastnil bez svolení vnuceného správce. Vnucený správce jest povinen v důležitějších věcech opatřiti si soudní souhlas a skládati v určitých obdobích účty. Čistého výtěžku v-né s-vy užije ku placení dluhů, které ohledně předmětu exekučního požívají buď zástavního neb t. zv. práva na uspokojení. Pořad, v jakém z takového mezi věřitele rozdělitelného výtěžku jednotlivé pohledávky zaplacení docházejí, určen jest podle zásady, že – nehledě k některým pohledávkám, majícím přednost v pořadí po zákonu – rozhoduje doba, kdy dotyčné právo zástavní neb právo uspokojovati soudním opatřením na předmětu exekučním vzniklo, pokud nejde o práva toho druhu smlouvou založená. Uspokojení (hlavně zaplacení) určité pohledávky jest cílem v-né s-vy, ale jen této právě pohledávky, pro kterouž v. s. vedena. V. s. nemůže se ovšem dotknouti práv nabytých. Jestliže na př. při v-né s-vě domu na domě v prvé hypotéce vázne kapitál pro spořitelnu, kterýž se uplácí annuitami, zahrnujícími v sobě úrok a splátku na kapitál, a v. s. vedena k vydobytí pohledávky, váznoucí v druhé hypotéce, tu výnos z domu přikáže se tak, že z něho zaplacení dojdou splatná annuita a úrok z kapitálu, v první hypotéce váznoucího, a zbytek přikáže se na placení kapitálu z druhé hypotéky. Jest to samozřejmé, neboť nemělo by smyslu, aby vlastník druhé hypotéky vedl sekvestraci jen proto, aby vlastník prvé hypotéky dostal peníze. Ne tedy přednost sama sebou, nýbrž činné účastnění se při vymáhání pomoci v-né s-vy poskytuje právo na výnos její, pokud jde o kapitál sám. Podle zákona annuity a splátky na pohledávky, práva zástavního neb práva na uspokojeni požívající, z výnosu v-né s-vy, kteráž vede se pro pohledávku jinou, zapravuji se jen potud, pokud ujednáno bylo uplácení kapitálu před povolením oné cizí v-né s-vy annuitami neb splátkami stejnými, v obdobích nejvýše jednoročních splatnými. Pokud jde o tělesa knihovní, rozhoduje o pořadí buď doba, kdy žádost o vtělení došla knihovního soudu, neb doba, kdy došla u téhož soudu buď žádost za povolení v-né s-vy neb poznámku v-né s-vy jiným soudem povolené. Při rozdělování hledí se však pouze k těm nárokům, které byly včas (nejpozději při rozdělovadm stání) přihlášeny. Stání rozdělovací jest za tim účelem potřebno, aby obnos a pořadí pohledávek nesporně byly stanoveny. Každý oprávněný účastník může předcházející pohledávce odporovati, t. j. uvésti faktické neb právní důvody, pro které nemá býti hleděno na příslušnou pohledávku v pořadí neb obnosu, jež podle stavu věci bez odporu by ji připadly. Stalo-li by se při rozvrhu, že by poslední vymáhající (a v-nou s-vu vedoucí) věřitel došel uspokojení a ještě by něco z výnosu zbylo, dostane se přebytek zadnějším pohledávkám na přihlášené úroky, annuity neb splátky a další případný přebytek přihlášeným daním, veřejným dávkám a převodním poplatkům, jež z dotyčného objektu zaplaceny býti měly, jsou starší 3 roků a nejsou právem zástavním zjištěny. Zvláštní způsob v-né s-vy jest nutný, týká-li se pouze ideálního podílu na nemovitosti. Vnucený správce neuvede se ve správu, nýbrž dohoduje se pouze se spoluvlastníky o vedení správy namístě exekuta a přijímá za něj podíl na výnosu. Jestliže nemovitost, v příčině kteréž pro pohledávku jistou pouze v. s. zavedena byla, přijde do dražby, může tento vymáhající věřitel při rozvrhu ceny ve dražbě utržené přihlásiti svoji pohledávku v pořadí poznámky v-né s-vy. Pokud jde o v-nou s-vu živnostenských neb hospodářských podniků, platí obdobné zásady jako při nemovitostech. Při řemeslných živnostecli a koncessováných živnostech, k jichž nastoupení třeba zvláštní způsobilosti, jest v. s. nepřípustná, když živnost vede živnostník sám neb nejvýše se 4 pomocnými pracovníky. Vnucený správce musí v těchto případech míti způsobilost živnostenskými předpisy žádanou. kh.
PD old 70