Ottův slovník naučný/Veselí
| Ottův slovník naučný | ||
| Veselá Anna | Veselí | Veselice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Veselí |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 602. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Veselí |
|
| Související články ve Wikipedii: Nepomuky (Stará Říše), Nové Veselí, Veselí (Janovice nad Úhlavou), Veselí (Lomnice), Veselí (Mojžíř), Veselí (Dalečín), Veselí (Odry), Veselí (okres Pardubice), Veselí (Pavlov), Veselí (Štětí), Veselí (Zákupy), Veselí (Železný Brod), Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Moravou, Vysoké Veselí |
|
Veselí, vsi v Čechách: 1) V. viz Veselá 1), 5). — 2) V. (Fröhlichsdorf), hejtm. Dubá, okr. a pš. Štětí, fara Chcebuz; 26 d., 119 obyv. n. (1900). — 3) V., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Janovice n. Úhl.; 18 d., 158 obyv. č. (1900), zámeček a mlýn. — 4) V. (Schneidetschlag), hejtm. Krumlov, okr. a pš. Chvalšiny, fara Jablonec; 21 d., 126 obyv. n. (1900). — 5) V. (Wesseln), hejtm. a okr. Čes. Lipa, fara Brenná, pš. Zákupy; 39 d., 140 obyv. n. (1900), mlýn. — 6) V., hejtm. Pardubice, okr. Přelouč, fara Svinčany, pš. Choltice; 51 d., 338 obyv. č. (1900). — 7) V., hejtm. Semily, okr. a pš. Žel. Brod, fara Nabzí; 22 d., 159 obyv. č. (1900). — 8) V. (Wesseln), hejtm. a okr. Ústí n.L., fara Mojžíž[red 1], pš. Neštědice; 24 d., 223 obyv. n. (1900), stanice parníků. — 9) V. nad Lužnicí, okr. město v Čechách, 429 m n. m., při stoku Lužnice do Nežárky a při žel. dr. V.–Mezimostí–Praha, V.–Budějovice a Hor. Cerekvice–V.–Mezimostí, v hejtm. třeboňském, má 202 d., 1543 obyv. č. (1900); far. chrám sv. Kříže z r. 1542, připomínaný již r. 1383, radnice s pěkným štítovím a hodinovou věží vystavěná r. 1617 byla po ohni r. 1764 obnovena. Jest zde 7tř. šk. obec. a 3tř. měšť. pro chl. a dív., průmyslová šk. pokrač., četn. stanice, pš., telegraf, měst. nemocnice, lékárna, občan. a okr. hospodářská záložna, spořit. a záložen. spolek, měšť. pivovar, válc. mlýn; týden. a 9 výroč. trhů. Severozáp. od města ložiska rašeliny. Osada zdejší náležela od nepaměti pánům z Rožmberka, z nich Vok odevzdal r. 1261 chrám zdejší klášteru vyšehradskému, jenž tu vykonával až do r. 1359 právo podací. Po smrti Vokově přešlo V. v majetek královský; Karel IV. povýšil V. (r. 1362) na město a nadal je erbem městským (vyobr. č. 4593.): v červeném štítě stříbrný český nekorunovaný lev. Václav IV. zastavil statek V. r. 1378 Ješkovi star. z Mezimostí, po něm následoval Jindřich z Rožmberka a Vilém z Landšteina. R. 1491 statek veselský převeden trvale na bratry Petra, Voka a Oldřicha z Rožmberka, načež V. spojeno s panstvím třeboňským. V. jest rodiště spisovatele Václava Filípka. — Okres veselský má na 229.35 km2 2201 d., 14.882 obyv. č, 18 n., 3 jiné národ.; ze 14.929 přitom obyv. 14.763 katol., 12 ev., 1154 žid., 7204 muž., 7725 žen. (1900). — 10) V. Vysoké, starobylé město t., 257 m n. m., nad ř. Cidlinou a při žel. dr. Smidary–V. V., v hejtm. a okr. novobydžovském, má 174 d., 1361 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Mikuláše, připomínaný již r. 1384, v nynější podobě z XVIII. stol., 4tř. šk., průmyslovou šk. pokračovací, občan. záložnu, měst. spořitelnu, spořit. a zálož. spolek, četn. stanici, pš., telegraf, továrnu na kávové náhražky, válc. mlýn, obuvnictví a 6 výroč. trhů. Alod. statek (451.21 ha půdy) se zámkem, dvorem, cukrovarem a cihelnou drží Karel kn. Paar. V XVI. stol. V. V. povýšeno na městečko a nadáno měst. erbem (vyobr. č. 4594.): v červeném štítě stříbrná měst. brána se stínkami, za ní 3 stříbrné čtverrohé věže se stínkami, černými kopulovitými střechami a zlatými knoflíčky; uprostřed v otevřené bráně spatřuje se rodinný znak pánů Dohalských. Osada původně příslušela ke statkům pánů z Vartemberka. R. 1533 Anna z Nežetic zapsala městečko a tvrz V. V. manželu svému Mikuláši Bořkovi z Dohalic. Z nástupců jeho Jan Bedřich nejstarší Bořek D. z D. účastnil se odboje stavů českých, začež jeho statek V. V. propadl konfiskaci a od komory české prodán (r. 1627) Albrechtovi z Valdšteina. Poč. XVIII. stol. seděl zde sv. pán Záruba, který V. V. trhovou smlouvou postoupil Janu Josefu hr. ze Šternberka. Brzy potom dostalo se kn. Paarům.
11) V.[red 2], také Nepomuky, ves na Moravě, hejtm. Dačice, okr. Telč, fara a pš. Stará Říše; 12 d., 53 obyv. č., 5 n. (1900), myslivna. — 12) V., ves t., hejtm. a okr. Tišnov, fara a pš. Lomnice; 19 d., 113 obyv. č. (1900). — 13) V., Veselá (Fröhlichsdorf), ves t., hejtm. Litovel, okr., fara a pš. Konice u Prostějova; 1tř. šk. — 14) V., ves t., 654 m n. m., hejtm. Nové Město, okr. Bystřice n. Pern., fara Sulkovec, pš. Jimramov; 32 d., 205 obyv. č. (1900), evang. kostel a fara, 2tř. šk. — 15) V., ves t., hejtm. Zábřeh, okr. Mohelnice, fara a pš. Vránová Lhota; 28 d., 219 obyv. č. (1900), 1tř. šk., poštovna, popl. dvůr a myslivna. — 16) V. nad Moravou, město t., při žel. dr. Brno–Vlárský průsmyk a V.–Skalice, v hejtm. uhersko-hradištském, v okr. uhersko-ostrožském, má 84 d., 423 obyv. č., 36 n., 1 jiné národn. (1900), far. a fil. kostel a kostel na hřbitově, pš., telegraf, záložnu, mlýn, sýrárnu a 5 výroč. trhů. Město trpí častými povodněmi. Nesvěř. panství má 2076.38 ha půdy; náleží k němu krásný zámek s kaplí, dvůr, pivovar, majetek Viktora hr. Chorinského. V. připomíná se teprvé ve XIV. stol., v XVI. stol. rozšířili se zde Čeští bratří a novokřtěnci měli na předměstí dům. — 17) V. nad Moravou, obec židovská, ves t., 4 d., 8 obyv. č., 10 n. (1900). — 18) V., Předměstí, ves t., 177 m n. m.; 553 d., 3087 obyv. č., 62 n. (1900), obec. šk. 5tř. pro chl. a pro dív., 1tř. něm. žid. šk., lékárna, četn. stanice, spoř. a zál. spolek, žel. stanice na tr. Brno–Vlárský průsmyk a V.–Skalice, lihovar, 3 pálenky slivovice, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, obuvnictví a popl. dvůr Radošov. — 19) V. Nové, původ. Veselá, městečko t., 558 m n. m., v hejtm. novoměstském, okr. žďárském, má 134 d., 985 obyv. č. (1900), far. kostel, 3tř. šk., pš. a 4 výroč. trhy. Od r. 1563 zove se V. Nové a tehdy také vysazeny mu výroč. trhy.
20) V. (Wessiedel), far. ves ve Slezsku, hejtm. Opava, okr. a pš. Odry; 73 d., 473 obyv. n. (1900), kostel, 1tř. šk., mlýn a výroba čisticích mlýnkův.