Ottův slovník naučný/Ves
| Ottův slovník naučný | ||
| Veržej | Ves | Ves (obec) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ves |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 596. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vesnice |
|
Ves čili vesnice (strus. vesь, pol. wieś, v círk.-slovanském jaz. vьsь, slovinsky vas), u západních Slovanů a Slovinců selská osada. Původ tohoto slova jest temný. Uvádí se v souvislost s řec. οἴκος lat. vicus, sanskr. vic, got. veihs a anglosas. wíc. Ve staré ruštině slovo toto znamenalo nejen vesnici, nýbrž i pole (užívalo se v tomto smysle i slova vesna, viz Pskovskou soudní listinu, čl. 43 podle Vladimirského-Budanova). Synonynum selo (srv. čes. sedlo ve jménech Novosedla, Sedlečko a j.) ujalo se u Rusů (vedle děrevňa), Chorvatů, Srbů a Bulharův.