Ottův slovník naučný/Velezráda

Ottův slovník naučný
Velez Malaga	Velezráda	Velez Rubio

Údaje o textu
Titulek:	Velezráda
Autor:	Josef Prušák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 515–516. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Velezrada

Velezráda je typickým zločinem proti státu jako bytosti pojmově samostatné. Zločinem může stát bezprostředně býti zasažen buď ve vnitřním svém bytí, bez ohledu na jiné státy (v. ve vlastním smyslu), buď jako samostatná jednička mezi státy jinými (zemězráda, zrada státní). V. ve vlastním smyslu je možna, byť tu byl jen jediný stát, a směřuje proti podmínkám státu nezbytně nutným, proti 1. orgánu soustřeďujícímu v sobě moc státní, 2. ústavě státní (formě vládní), 3. státnímu territoriu. K podstatě v-dy stačí, když alespoň jedna z uvedených podmínek existence státní byla ohrožena (porušena). Naproti tomu vyžaduje pojem zemězrády nezbytně jistý vztah pachatele k moci jiné (státu cizímu), jíž jistý prospěch na úkor státu ohroženého se poskytuje nebo poskytnouti má. V historickém svém vývoji pojem v-dy prodělal veliké změny, tu zahrnuje případy v podstatě mu cizí, tu opět vylučuje případy podstatu jeho tvořící. Ostatně není ani v moderním zákonodárství pojem v-dy a zemězrády přesně určen, jasně odlišen. Rakouský trestní zákon z r. 1852, jehož ustanovení o v-dě (§§ 58–62) přijata jsou bez velikých změn z trestního zákona z r. 1803, neliší zemězrády od v-dy. V. je vždy zločinem a trestá se velmi přísně trestem smrti neb těžkého žaláře. Vedle toho pachatel ručí celým svým majetkem za škodu státu neb osobám soukromým způsobenou. Zákon rozeznává v-du (§ 58 a 59) od spoluviny na v-dě (§ 60 a 61).

I. Zločinu v-dy (§ 58) dopouští se ten, kdo něco podnikne: a) čím ublížiti neb nebezpečenství způsobiti se má osobě císařově na těle, zdraví, svobodě, neb čím císaři překážeti se má ve výkonu jeho práv vladařských; anebo b) co k tomu bylo nastrojeno, aby forma vládní neb ústava říšská byla násilně změněna; anebo c) aby nějaká čásť od jednotného svazku státního neb obvodu území císařství Rakouského byla odtržena, neb aby státu bylo způsobeno neb zvětšeno nějaké nebezpečenství vnější, neb vyvolána neb zvětšena byla vzpoura neb válka občanská uvnitř; ať děje se tak veřejně nebo skrytě, jednotlivci nebo sdruženími – úklady, vyzýváním, podněcováním, sváděním – slovy, písmem, díly tiskovými neb vyobrazením, radou nebo vlastním skutkem, se zbraní nebo beze zbraně –, sdělováním k takovým účelům se nesoucích tajnosti neb záměrů – pobuřováním, najímáním, vyzvídáním, podporováním neb jakýmkoli činem k tomu směřujícím, byť i zůstal bezúčinným.«

Z uvedeného je patrno, že již pokus i pouhé jednání přípravné je činem dokonaným (dokonanou v-dou), že pokus vůbec je nemožný (tak Herbst, Finger, jinak Lammasch). Ano i všeobecné vybízeni k podnikům velezrádným (individuálně neurčitým), stalo-li se řečmi veřejně neb před několika lidmi pronesenými, v dílech tiskových neb rozšiřovaných vyobrazeních neb spisech, je dokonaným zločinem v-dy, byť i nepotkalo se s výsledkem a nebylo spojeno s jinakým podnikem zločinným (§ 59 lit. c). V. trestá se smrtí v případě § 58 lit. a), v případech lit. b) a c) trestají se smrtí původci, návodcové a náčelníci, jakož i všecky osoby, jež při činu velezrádném přímo spolupůsobily; ti, kdo se zúčastnili způsobem vzdálenějším, trestají se těžkým žalářem od 10 do 20 let, v případech zvláště nebezpečných těžkým žalářem doživotním. Těžkým žalářem od 10 do 20 let trestá se též uvedené všeobecné nabádání k podnikům velezrádným.

II. Spoluvinou na v-dě je 1. úmyslné nepřekažení podniku velezrádného, 2. úmyslné neoznámení podniku velezrádného, 3. činnost naznačená v minist. nařízení z 27. dub. 1854 č. 107 ř. z. Veškeré tyto případy jsou zločinem, a to zcela samostatným, nejde tu snad o spoluvinu v technickém smyslu slova (§ 5 tr. z.). Zločinu toho se dopustí: ad 1. ten, kdo úmyslně opomine zabrániti podniku velezrádnému, ač mohl snadno tak učiniti, aniž by vydával v nebezpečenství osoby své přízně (§ 216 tr. z.) neb osoby jsoucí pod jeho zákonnou ochranou. Trest: těžký žalář od 5 do 10 let; ad 2. kdo úmyslně neudá podnik velezrádný neb osobu v podniku takovém účastněnou, ač mohl tak učiniti, aniž v nebezpečenství vydal sebe, svoji přízeň neb osoby pod jeho zákonnou ochranou jsoucí, předpokládajíc, že posud neminulo zcela nebezpečenství z podniku velezrádného vyplývající. Trest: těžký žalář od 5 do 10 let; ad 3. Případ dnes již nepraktický. Spoluvinou na v-dě tu prohlášeny dovoz, obchod, rozšiřování a přijímání peněžních známek a úvěrních papírů revoluční propagandy (Mazziniho losy, Kossuthovy dollarové známky a pod.).

III. § 62 tr. zák. jedná o účinné lítosti, jež přičiňuje beztrestnost pachatelovu při v-dě. Podmínkou je, že jde o sdružení velezrádné. Beztrestnost a zatajení udání zaručuje se členu takového sdružení, jenž v čas, pokud podniknutí bylo úřadům ještě neznámo a veškeré škodě ještě zabrániti lze, členy sdružení, jeho stanovy, úmysly a podniky vrchnosti udá.

Dodatek k § 58 lit. a). Z v-dy vyloučeno je podnikání proti osobě císařově, jež tvoří zločin urážky Veličenstva, § 63 tr. z. K § 58 lit. b). Ústava říšská stala se předmětem v-dy podle čl. I. zákona ze 17. pros. 1862 č. 8 ř. z. z r. 1863, a je to ústava říše Rakousko-Uherské a zemí na říšské radě zastoupených. K § 58 lit. c). Nespadají sem snahy směřující k připojení části zemi rakouských k uherským, neb naopak. Císařstvím Rakouským nutno dnes rozuměti mocnářství Rakousko-Uherské. Prušák.