Ottův slovník naučný/Vasiljevskij
| Ottův slovník naučný | ||
| Vasiljev | Vasiljevskij | Vasilkov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vasiljevskij |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 445. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Vasiljevskij Vasilij Grigorjevič, přední byzantinista ruský (* 1838 — † 1899). Vystudoval na historicko-filologické fakultě petrohradské university. Vyslán byv r. 1862 universitou za hranice, poslouchal v Berlíně Mommsena a Droysena a v Jeně Adolfa Schmidta. Navrátiv se do Ruska, vydal magist. dissertaci Političeskaja reforma i socialjnoje dviženije v drevněj Greciji v period jeja upadka (1869). Výsledkem několikaletých studií za pobytu ve Vilně, kdež byl V. gymnasijním professorem, byla monografie Očerk istoriji goroda Viljny (1872—74, 2 sv.). Stav se r. 1870 professorem středověkých dějin na petrohr. univ., V. soustředil svou činnost na studiu památek byzantské historie a osvětlil mnohé otázky, týkající se nejen dějin vých.-římského císařství, nýbrž i dějin ruských. Z četných jeho prací většina vyšla v »Žurnale Min. Nar. Prosv.«, jehož byl nějaký čas spoluredaktorem. Jsou to tyto studie: Vizantija i Pečeněgi (1872); Varjago-russkaja i varjago-anglijskaja družina v Komtantinopolě XI. i XII, vv. (1874—75); Russko-vizantijskije otryvki (l875—78); Žitije Grigorija Amastridskago (1878); Zakonodatěljstvo ikonoborcev (1878 a 1879); Matěrialy dlja vnutrenněj istoriji Vizantijskago gosudarstva (1879—80); Sověty i razskazy vizantijskago bojarina XI. věka (1881); O mnimom slavjanstvě gunnov, bolgar i roksolanov (1882); Zapisi o postavleniji russkich jepiskopov pri mitropolitě Feognostě v Vatikán, greč. sbornikě (1888); Žitije sv Stěfana Surožskago (1889). Ve »Slavjan. Sborníku« vydal r. 1876 a 1877 práci Iz istoriji Vizantiji XII. věka. R. 1890 uveřejnil Obozrěnije trudov po vizantijskoj istoriji (Petrohr., 1890).