Ottův slovník naučný/Vasiljčikov
| Ottův slovník naučný | ||
| Vasilika | Vasiljčikov | Vasiljev |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vasiljčikov |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 443. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Vasiljčikov Aleksandr Ilarionovič kníže, proslulý politický oekonom rus. (* 1818, † 1881). Absolvovav r. 1839 v Petrohradě práva, jel r. 1840 na Kavkaz s bar. Hahnem, který tam měl zaváděti nové správní zřízení. Misse bar. Hahna se však nezdařila, a kn. V. spolu s jinými jeho spolupracovníky se vrátil. Za to, že byl sekundantem v souboji Lermontova a Martynova, odevzdán vojenskému soudu, ale propuštěn císařem z ohledů k zásluhám otce svého. R. 1845 kn. V. vstoupil do služeb II. oddělení císařské kanceláře, brzo však odešel do novgorodské gubernie, kdež se stal s počátku újezdným a pak gubernským maršálkem šlechty. Po třech letech usadil se na svém panství v kovenské gub. a zabýval se hospodářstvím. Po Krymské válce, jíž se kn. V. osobně účastnil, usadil se v novgorodské gub. a stal se členem gubernské kanceláře (prisutsvija) pro selské věci. Po vydání samosprávného zřízení z r. 1864 byl od r. 1865 do r. 1872 členem (glasným) staroruského újezdného a novgorodského gubern. zemského shromáždění. Po r. 1872 oddal se hlavně činnosti publicistické. Na konci r. 1872 byl jako velkostatkář pozván k poradám kommisse zřízené při min. říšských statků k vyšetřeni stavu selského hospodářství a selské produktivnosti v Rusku. V l. 1876—78 byl předsedou petrohr. oddělení slovanského komitétu. Kn. V. byl mnoho činný i jako publicista. Napsal: Russkij administrator novějšej školy (s předmluvou J. F. Samarina, Berl., 1868, odpověď na pamětní spis pskovského gubernátora Obuchova); O samoupravleniji (1. vyd. 1869 ; 2. vyd. 1872; autor jest obhájcem samosprávy a naznačuje prostředky, kterými ruskou samosprávu lze povznésti); Pisjmo ministru narodnago prosvěščenija grafui Tolstomu ot kn. V-a (Berl., 1875); Zemlevladěnje i zemledělije v Rossiji i v drugich jevropejskich gosudarstvach (1. vyd. 1876; 2. vyd. 1881; spis tento vyvolal recense Golovačeva, Koštyčeva, Leroy-Beaulieua a jmenovitě práci Gerje a Čičerina »Russkij dilettantizm i obščinnoje zemlevladěnije«, Moskva, 1878). V brošuře Melkij zemeljnyj kredit (1876) náleží kn. V-u jen prvá čásť o nezbytnosti úvěru; druhá čásť sepsána A. V. Jakovlevem. R. 1876 kn. V. napsal spis o východní otázce, který však nevyšel tiskem. Poslední jeho prací byla brošura Seljskij byt i seljskoje chozjajstvo v Rossiji (1881; stručný přehled staršího spisu »Zemlevladěnije i zemledělije«). — Obšírný životopis od A. Golubeva: Kn. A. I. V. Biografičeskij očerk. (Petrohr., 1882).