Ottův slovník naučný/Vanské jezero
| Ottův slovník naučný | ||
| Vansittart | Vanské jezero | Vansová |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vanské jezero |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 400. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vanské jezero |
|
Vanské jezero, (ant. Thospitis, Arsissa Palus, arménsky Thosp), jezero ve vysočině Arménské, sz. od jez. Urmijského v tureckých vilájetech vanském a bitlisském, obklopeno je kol dokola horami: na j. Ardos dagem, na z. Nimrud dagem (2331 m), v jehož kráteru vzniklo jezero, na s. Sipan dagem (4176 m). Pouze na vých. straně hory ustupují a tvoří tři krásná údolí, z nichž nejsevernější z části vyplňuje záliv Ardžišský. Po stránce hydrografické vyznačuje se zajímavými zjevy, které třeba ještě vysvětliti. Tak je to otázka stálého kolísání hladiny vodní a tím i rozlohy jeho. Výška oné udává se velmi různě: 1666 m, 1710 m, 1801 m n. m., plocha jeho 3660 km2. Druhá otázka týká se možné existence podzemního odtoku do Tigridu, s nímž snad v pluviální době souviselo, ba snad protékáno bylo některou zdrojnicí tigridskou. Slaná voda nedostupuje tohoto stupně solnosti jako jez. Urmijského, z čehož bychom mohli souditi na podzemní odtoky. Nad to přítoky jezera, jako modravý Band-i-mahi-su, Marmid-čáj a Košáb- či Adžel-čáj, jenž zavlažuje rovinu kol města Vanu, přivádějí dosti vody z úvodí 49.000 km2 velikého. Při jv. břehu vynořuje se z hladiny jezerní ostrůvek Agthamar, nesoucí arménský klášter založ. r. 632, jehož katholikos zápasí o přednost s patriarchou ečmiadzinským.