Ottův slovník naučný/Výměr

Ottův slovník naučný
Výměnek	Výměr	Vyměřování

Údaje o textu
Titulek:	Výměr
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 36. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Výměr v logice viz Definice.

V. soudní jest název dnes již méně užívaný pro soudní vyřízení jiného druhu, než jest rozsudek; podle překladu nových soudních zákonů do češtiny užívá se pro vyřízení taková názvu buď »usnesení«, neb »vyrozumění«, ačkoli nelze shledati příčiny, proč dobré a správné slovo »v.« nahrazeno bylo takovými novotvary, které nijak nesvědčí o veliké invenci. Chtělo se snad dosíci již v názvu rozlišování mezi druhy soudních vyřízení, jak nasvědčují právě uvedené dva příklady »usnesení« – »vyrozumění«; avšak jako není naprosté nutnosti dávati nadpis »rozhodnutí«, tedy – když již se tak díti má, mohl se pro vyřízení, jež obsahují rozhodnutí, ponechati název v., a pro vyřízení, jimiž straně pouze něco se sděluje, zvoliti příadnější a češtější, na př. »zpráva«. – Podstatný rozdíl mezi rozsudkem a v-em záleží v tom, že v. nemůže se (vyjma případ rušené držby) týkati sporného předmětu, t. j. rozhodovati to, co jest nebo po zákoně má býti předmětem sporu. V processe samém v. vydaný týká se vždy jen otázek processních a tím pouze nepřímo někdy také sporného předmětu, ale rozhodnutí o sporném předmětě samém zůstaveno vždy jen rozsudku. Ústnost sporného řízeni vyžaduje, aby t. zv. usnesení mezi líčením nebo průvodním řízením učiněná byla ihned také prohlášena. Písemné vyhotovení (v.) vydává se v takovém případě jen tehdy, má-li strana právo stěžovati si do usnesení neb k vedení exekuce na základě jeho. Jiná usnesení sdělují se stranám písemně (v-em). Opravný prostředek proti v-u (usnesení) jest stížnost (rekurs), nikoli odvolání; ovšem jest celá řada usnesení, proti nimž stížnost se nepříslušnosti neb aspoň ne odděleně od stížností (odvoláni) proti rozsudku ve věcí samé vynesenému. kh.