Ottův slovník naučný/Utrechtský mír

Ottův slovník naučný
Utrechtská unie	Utrechtský mír	Utrechtský samet

Údaje o textu
Titulek:	Utrechtský mír
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 263. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Utrechtský mír

Utrechtský mír je řada smluv, ujednaných r. 1713, jimiž v celku ukončena válka o dědictví španělské. Hlavní podnět k ukončení války dala smrt cís. Josefa I. (1711), následkem čehož jediný mužský potomek rodu habsburského Karel VI., do té doby podporovaný Anglií ve Španělsku proti vnukovi Ludvíka XIV. Filipovi V., měl se státi pánem zemí rakouských i španělských a císařem římskoněmeckým. Takovéto sloučení korun v jedné osobě nechtěla Anglie dopustiti, proto opustila stranu habsburskou a počala jednati s Ludvíkem XIV. o mír. Císař, který úmluv utrechtských uznati nechtěl, vedl válku dále, ale jsa od spojencův opuštěn, byl nucen r. 1714 (7. břez.) uznati úmluvy utrechtské; říše Německá k nim přistoupila mírem v Badenu ve Švýcarsku (září 1714). Hlavní podmínky míru byly: Anglie uznala Filipa V., vnuka Ludvíka XIV., za krále španělského. Neponechána mu však celá monarchie, nýbrž jen hlavní země (Španělsko) a kolonie. Císaři Karlu VI. mělo se dostati špan. Nizozemí, Milánska a Sardinie. Sicílie dostala se vévodovi Savojskému s titulem královským. Zároveň ustanoveno, že po vymření rodu Bourbonskéko ve Španělsku má nastoupiti rod Savojský. Prusko nabylo Gelder a Neuchatelska. Hollandsku potvrzen traktát barrierní (v. t.). Největšího zisku dostalo se Anglii. Ta získala Gibraltar, Minorku, francouzské osady kolem zálivu Hudsonova, Nový Foundland a Acadii, smlouvou o assiento (v. t.) právo dodávati černé otroky do španělských osad v Americe, právo dojížděti do Cadizu a jednou do roka s nákladem zboží do Střední Ameriky.