Ottův slovník naučný/Uskoci
Ottův slovník naučný | ||
Úskalí | Uskoci | Uskřinutí |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Uskoci |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 240. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Uskoci |
Uskoci sluli obyvatelé Bosny a Srbska, kteří od poč. XVI. stol., kdy turecké panství těžce počalo doléhati na tamní obyvatelstvo, utekli se do Chorvatska a do Dalmacie, odkud potom však počali činiti nájezdy i proti obyvatelům křesťanským. Nejprve byli v Chorvatsku usazeni v okrese žumberském, r. 1524 obdrželi již četné výsady, r. 1535 pozemky v dědičná léna, r. 1546 hrad Mihovlje (viz Hranice Vojenská, str. 757b). Jiní, hlavně katoličtí u. usadili se mezi Drávou a Sávou ve stolici požežské. Jejich hlavní sídlo bylo Klis nedaleko Salony, odkud podnikali loupežné výpravy v Jaderském moři. R. 1537 dobyli Senje na chorvatském pomoří a sužovali odtamtud území benátské. Připočteni byli k Vojenské Hranici Chorvatské. R. 1611 byla zabavena obchodní loď benátská ve přístavě senjském; Benátčané následkem toho zakazovali lodím rakouským plavbu v Jaderském moři. U. se tomu protivili a následkem toho Benátčané počali válku proti arciknížeti Ferdinandovi Štýrskému, jemuž byla správa Vojenské Hranice svěřena. Dne 10. ún. 1612 došlo k míru, podle něhož všelicí dobrodruzi, zejména vlaští, kteří pro loupežení do Senje se uchýlili, měli býti ze Senje vypověděni. R. 1614 Benátčané žádali však vyobcování všech u-oků ze Senje a když jim vyhověno nebylo, počali válku. Ferdinand nalezl spojence ve Španělsku, Benátčané ve vévodovi savojském a v Hollanďanech. V této válce při oblehání Gradiště se vyznamenal Albrecht z Valdšteina, který Gradiště osvobodil. Dne 26. září 1617 došlo k míru, jímž ustanoveno, že Senj musí býti od u-okův opuštěna. Ostatní jejich osudy souvisí s dějinami Vojenské Hranice. Viz také Chorvatsko.