Ottův slovník naučný/Unio prolium

Údaje o textu
Titulek: Unio prolium
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 186. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Unio prolium (Einkindschaft), smlouva uzavřená mezi pozůstalým manželem vstupujícím v nové manželství a jeho budoucím manželem s jedné strany a mezi dětmi z dřívějšího manželství (Vorkinder) s druhé strany, a sice toho obsahu, že děti z dřívějšího manželství budou vůči otčímovi, resp. maceše i vůči potomním dětem (Nachkinder) míti postavení takové, jakoby byly dětmi z nového manželství. Institut tento vyvinul se právním obyčejem na území franckého práva v souvislosti se všeobecným manželským společenstvím statkův. Měl pozůstalému manželu umožniti vstoupení do nového manželstvi, aniž se musil odděliti od dětí. Ústav tento jest upraven v četných statutových právech a přešel i do obecného pruského Landrechtu; francouzské, rakouské, bavorské a saské zemské právo ho neznají. – Smlouvou touto založené dědické právo dětí nemůže jako smluvní jednostraně býti odvoláno ani obmezeno na povinný díl. Jsou-li majetkové poměry budoucích manželů různé, vyhrazuje se zpravidla dětem z předešlého nebo příštího manželstvi jisté praecipuum (Voraus) nebo jisté předměty. Některá práva ustanovují, že se u. p. může uzavříti jen před uzavřením nového manželství, jiné jí aspoň dovolují. Podle jiných práv může se smlouva ta uzavříti i po vstoupení v nové manželství. K u. p. jest třeba soudního potvrzení, částečně i jiných formálností.