Ottův slovník naučný/Tuilerie
Ottův slovník naučný | ||
Tuchyně | Tuilerie | Tuisko |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tuilerie |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 849-850. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Palais des Tuileries |
Tuilerie, fr. Tuileries [tyjlrí], bývaly jedním ze státních paláců v Paříži. Jméno mají od cihelen, jež se nalézaly na místě tom, tehdy mimo vlastní město ležícím. Rozkládaly se na pravém břehu Seiny, mezi řekou a ulicí Rivoli. Základ ke stavbě paláce položila r. 1564 Kateřina Medicejská, za níž stavbu prováděli Filibert Delorm a Jan Bullant. O těchto původních stavbách mnoho nevíme, neboť byly úplně zastavěny novostavbami provedenými za Jindřicha IV., Ludvíka XIII. a XIV., Napoleona I. a III. Zejména tento se přičinil o dokončení a upravení T-ií, jakož i o spojení s Louvrem dvěma dlouhými galeriemi. V T-iích sídlil po prvé Ludvík XIII., jeho nástupce však jen krátce se tam zdržel při nastoupení své vlády, načež T. byly opuštěny až do r. 1789, kdy po událostech říjnových Ludvík XVI. musil přesídliti se do nich. 10. srp. 1792 byl podniknut na T. útok, před nímž král utekl do zákonodárného shromáždění, z něhož do paláce již se nenavrátil. R. 1793 usadil se konvent v sev. křídle T-ií, jež také Napoleon jako první konsul a císař zvolil za svou residenci. Po něm i ostatní panovníci franc. zde sídlili, při čemž T. musily vydržeti ještě dva útoky vzbouřeného lidu, totiž při revolucích r. 1830 a 1848. Za Napoleona III. palác neobyčejně se oživil, neboť císař zřídil v něm i příbytky vysokých dvorních hodnostářů, kanceláře ministerstev, dvorní divadlo a p. Za kommuny byly T. 24. kv. 1871 vypáleny a jejich trosky r. 1883 úplně odstraněny. Zůstala jen křídla, jež dříve spojovala palác s Louvrem. Krásný Jardin des Tuileries, jenž přiléhal k paláci se strany Place de la Concorde, byl založen Le Nôtrem, avšak často pozměňován.