Ottův slovník naučný/Trutnov

Údaje o textu
Titulek: Trutnov
Autor: August Sedláček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 820–821. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Trutnov
Č. 1440. Znak města Trutnova

Trutnov (Trautenau), král. věnné město v sev. Čechách, 427 m n. m., na úpatí Krkonoš, nad ř. Úpou a při žel. dr. Chlumec n. C.–Poříčí a T.-Janské Lázně, má se 4 předměstími 741 d., 1221 obyv. č., 11.296 n. (1900). T. jest sídlem okr. hejtm. a soudu, hlav. celního a berního úřadu, okr. finanč. stráže, okr. četn. velitelství, pošty, telegrafu, telefonu, má děkan. kostel Narození P. Marie, vystavěný r. 1745—68 na místě r. 1283 založeného kostela, kongregací sester sv. Karla Borrom., evang. kostel, synagogu, radnici, čes. »Národní dům«, vyš. reál. gymnasium, ústav ke vzdělání učitelů, rolnicko-lnářskou, průmyslovou a kupeckou pokračovací školu, 2 měšť. školy pro chlap. a dívky (o 10 tř.), 4 obec. něm. a 1 čes. šk. (o 27 tř.), měst. museum, všeobec. nemocnici (60 postelí), 2 lékárny; fil. Rak.-uher. banky a Čes. eskomptní banky, měst. spořitelnu, záložnu, bursu na přízi a jiné ústavy peněžní. Průmysl zastupuje pivovar pravovarečného měšťanstva; octárna, 2 válc. mlýny, pila, továrna na balicí papír, lepenku a papírové sáčky, 4 přádelny na přízi a bavlnu, tkalcovny na plátna, zvláště véby, výroba záclon a žaluzií, stroj, řemenů pro továrny, cement, a mramorového zboží, 2 kruhové cihelny, elektrárna, plynárna a značný obchod ve lnu a zbožím textilním. Alod. statek (1077.74 ha půdy) drží měst. obec trutnovská, red. Erb městský (vyobr. č. 4440.): modrý štít, u jehož zpodu zelená saň s rozžhaveným jazykem ležící, za ní stř. brána zl. mřeží zavřená, se stínkami na vrchu a dvěma věžemi po stranách čtverhranými, s okny, cihel. střechami a zl. makovicemi; mezi věžemi jest černý havran sletující, drže v zobáku zlatý prsten s rubínem. — Dějiny. O založení T-a vymyšleny v XVI. stol. nechutné bajky. Prvotně tu byla trhová ves Úpa (před r. 1260), kterou povznesli Idík ze Švabenic († ok. 1270) a syn jeho Vítek. Jméno T. pochází od německých osadníkův. R. 1300 T. náležel ke kr. komoře. Ok. r. 1313 měl jej Jan Vartemberka v zástavě. Před tím dekanát trutnovský s komorními městy T-em a Dvorem vyloučen z pravomoci úřadu hradeckého a zřízen jako manský kraj se soudem téhož práva v T-ě, jenž spravován z hradu trutnovského. Tento přikázán r. 1329 Jindřichovi knížeti Javorskému, avšak za několik let vyplacen. V l. 1355—62 držel jej Ješek Jíra, palatin sudoměřský, a r. 1365 zapsán knížatům opolským, po čemž spravován ze Svídnice. Václav IV. nabyv T-a (1392), udělil jej i s krajem manželce své Žofii. R. 1421 dobyt od Čechův pod obojí. Císařovna Barbora, majíc kraj v držení od r. 1437, zapsala jej Hanušovi Velflovi z Varnsdorfu, což pak králi Ladislavem (1455) a Jiřím (1466) potvrzeno. Právo to přešlo skrze Kateřinu, dceru jeho, na muže jejího Bedřicha ze Šumburka (před r. 1472). Po něm drželi T. synové jeho Bernart († 1504), Heřman, KarelJan Albrecht († 1516), za nichž manský soud zrušen (1514) a kraj připojen ke Hradecku. Heřman a Karel rozdělili se r. 1515 o panství. Díl onoho náležel od r. 1521 bratřím z Lichtemburka, ale měl naň právo také některý věřitel a zápisné právo měl na něm od r. 1534 Krištof z Jendorfu. Díl Karlův († 1526) dostal se sestře a muži jejímu Adamovi Zilvárovi z Pilníkova. Od zápisných držitelů město utiskováno a nastaly tu poměry tak nekalé, že konečně T. (1544) od královny Anny vyplacen. Panství najato obcí, ale r. 1547 pro její odpor zabráno a zastaveno i s městem Krištofovi z Jendorfu. Tento dbal sice o pořádek, ale chtěl stlačiti měšťany na chlapy. Omrzev se, postoupil T-a dceři Eustachii, od níž se dostal zeti Vilémovi Miřkovskému ze Stropčic. R. 1571 vyvaděno panství a odevzdáno obci. R. 1583 město vyhořelo. R. 1591 odňata obci správa panství, ale za to město vyňato z panství, povýšeno na král. věnné město (před tím bylo kom. věnným městem) a přičteno ke třetímu stavu. R. 1599 koupila obec hrad s panstvím (kromě rozprodaných částí) dědičně. Pro účastenství ve vzpouře byl všechen statek městský zabrán a část ho r. 1623 prodána; ostatek obci zubožené ponechán. Město mnoho zkoušelo od vojska, ano r. 1642 a 1647 zcela vypáleno. Bída z toho byla taková, že do r. 1651 ledva třetina zase byla obnovena. Kromě toho bylo město nesmírně obtíženo dluhy. Opětné zpuštění následovalo po ohni r. 1745. Marie Terezie zřídila v T-ě hrdelní soud pro severní část hradeckého kraje, který potrval do r. 1815. Veliké škody způsobeny požáry r. 1799, 1816 a 1861. Ke konci m. června 1866 sváděny tu boje mezi stranami válčícími, při čemž město mnoho zkoušelo. Protože obyvatelstvo do boje se mísilo, několik pobito a 18 měšťanů s purkmistrem odvedeno do pruského zajetí, z něhož vrátili se teprve po učiněném míru. Od r. 1850, kde T. stal se sídlem c. k. úřadův, rostl rychle vzmáhajícím se průmyslem; také mnoho Čechův se tu usazovalo (město bylo od svého vysazení německé). Snahy po zřízení kraj. soudu v T-ě a s tím souvisící běhové veřejní jsou v čerstvé paměti. V T-ě narodil se (1817) básník Uffo Horn (v. t. 7). Kroniku T-a v l. 1484—1601 sepsal Šimon Hüttel, zdejší malíř (vydal L. Schlesinger 1881 v Praze). Dějiny napsal r. 1863 J. Lippert. Sčk.

Okr. soud trutnovský čítá na rozloze 26.859 km2 5158 d., 1636 obyv. č., 43.636 n.; ze 45.653 přít. obyv.: 44.914 řím.-katol., 292 evang., 434 žid., 13 jin. vyzn.; 21.555 muž., 24.098 žen. (1900). — Okr. hejtmanství trutnovské, k němuž náležejí okr. soudy: Maršov, T., Úpice a Žacléř, má 51.625 km2, 9890 d., 16.403 obyv. č., 64.259 n. a 206 jiné národ. (1900).