Ottův slovník naučný/Trnava
| Ottův slovník naučný | ||
| Trn | Trnava | Trnávka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Trnava |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 775. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Trnava (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Trnava, Trnava (Boharyně), Trnava (okres Třebíč), Trnava (okres Zlín) |
|
Trnava: 1) T., ves v Čechách, hejtm. Král. Hradec, okr. a pš. Nechanice, fara Babice; 37 d., 278 obyv. č. (1900), popl. dvůr.
2) T., ves na Moravě, hejtm. Holešov, okr. Vyzovice, fai a a pš. Slušovice; 195 d., 1174 obyv. č., 3 n. (1900), 3tř. šk.; košikářství, řešetářství a obchod výrobky dřevěnými. — 3) T., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Třebíč; 85 d., 595 obyv. č. (1900), kostel sv. Petra a Pavla, 2tř. šk., spořitel. a zálož. spolek, poštovna a popl. dvůr zv. Nový Dvůr.
4) T. (něm. Tirnau, Tyrnau, maď. Nagyszombat), král. město se zřízeným magistrátem v uher. župě prešpurské nad ř. Trnavou a při žel. dr. Prešpurk–Žilina s 13.181 obyv., z nichž je 7246 sloven., 3124 maď., 2564 n. (1900). T. je město výstavné, má 9 kostelů, z nichž vyniká far. kostel svatomikulášský z XI. stol., v něm nachází se zázračný obraz P. Marie, kostel františkánský s klášterem ze XIV. stol., kostel sv. Jana Křt. aj. Město pro mnohé kostely nazýváno bylo slovenským Římem. V T-vě sídlí služný úřad, okr. soud, kollegiátní kapitola, jest zde katol. gymnasium, reálka, učitelský ústav, seminář jesuitský, františkánský a biskupský, vojenský dům invalidní, za městem nemocnici a blázinec; kolem města procházky a stromořadí; na náměstí obrovská socha Nejsvět. Trojice z r. 1695 a vysoká věž městská. Průmyslově zastoupena T. cukrovarem, sladovnou, továrnou na sirky a soukenictvím, mimo to obchod s vínem, obilím a dobytkem a čilé výroč. trhy. T. bývala sídlem university jesuitské, kterou zde založil r. 1635 Petr Pázmány a kterou Marie Terezie přeložila r. 1777 do Budína a r. 1784 do Pešti. T. jest město velmi staré, založené asi v VII. stol.; r. 1242 vypleněna Tatary, r. 1260 Přemyslem II. a do r. 1310 seděl na T-vě Matouš Trenčanský. Ve válkách husitských Jan Žižka vtrhl do T-vy, r. 1428 vypravil se k Prešpurku a T-vě Prokop Veliký a nenaleznuv nikde odporu vrátil se s hojnou kořistí do Uher. Brodu na Moravě. R. 1430 přitáhli sem Sirotci, jichž zde v bitvě padlo přes 2000 i s vůdcem Koudelníkem; zbytky vojska uchýlily se na Moravu. R. 1432 T. byla zpustošena husity, kteří potom chovali zde četnou posádku. R. 1543 přeložena do T-vy kapitola ostřihomská. R. 1645 dobyl T-vy Jiří Rákóczy. R. 1683 vyvezli odsud povstalci maďarští jesuity na 4 vozech a T-u zapálili, při čemž zahynulo na 4000 lidi. Dne 26. pros. 1704 vojsko cís. pod maršálkem Heisterem porazilo zde Františka Rákóczyho. Za revoluce uherské dne 16. pros. 1848 dobyl města po prudkém a krvavém boji podmaršálek Simunič. Dne 28. kv. 1849 obsadili T-vou Rusové. Do r. 1860 T. byla sídlem župních úřadů nově tehda zřízené župy hornonitranské. (Srv. Štěpán Ručka, T., hist, místopisný nástin, Skalice 1868.)