Ottův slovník naučný/Trachinidae
| Ottův slovník naučný | ||
| Tracheotomia | Trachinidae | Trachinus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Trachinidae |
| Autor: | František Bayer |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha: J. Otto, 1906. S. 632–633. Dostupné online. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Trachinidae, ostnatci, nepatrná čeleď ryb ostnoploutvých (Acanthopterygii). Mají tělo podlouhlé, nízké a se stran smáčklé, pokryté drobnými, hladkými šupinkami a ocasní část trupu velmi dlouhou; hlava jest krátká, tlama široká, šikmo dolů rozeklaná, drobnými zoubky v čelistech i na patře ozbrojena; oči jsou vzhůru namířeny. První ploutev hřbetní jest krátká, druhá velmi dlouhá a řitní bývá ještě delší; břišní jsou vpředu až na hrdle. Měchýř vzdušní schází. Ostnatci jsou ryby pobřežní, obývající na dně, na němž do písku se zahrabávají a tu po kořisti slídí; bývá to nezřídka i na výspách při odlivu nad vodu vyčnívajících. Teď v čeleď T. počítáme jen rod ostnatců (Trachinus Cuv.) se 4 druhy, žijícími kolem břehův Evropy a západní Afriky nad rovníkem. Kromě znaků již uvedených sluší učinili zmínku o známých ústrojích obranných, jedových, totiž o ostrých ostnech prvé hřbetní ploutve a ostnu na víčku žaberním. Tento osten víčka jest nazad namířen, kromě špičky v kůži ukryt a má na horním i dolním okraji dosti hlubokou rýhu. Podél obou těch ryh jsou hruškovité, duté žlázy, širším koncem u base ostnu ležící, užším až skoro ke špičce ostnu dosahující. Žlázy však nemají vývodu a jed jimi vyloučený dostane se bezpochyby puknutím pletiva do ryh na ostnu a z nich špičkou jeho do rány, kdy tato do cizího těla vniká a při tom na žlázy tlačí. Podobnými žlazami jsou vyzbrojeny také ostny hřbetní ploutve. Vezme-li člověk neopatrně ostnatce do ruky a píchne-li se o některý takový osten, způsobí si ránu velmi bolestnou.
Nejznámější druhy: Ostnatec dračí (T. draco L., vyobr. č. 4377.) dorůstá délky 20—45 cm a má barvu nahoře do ruda šedou s tmavými obláčky, vezpod bělavou a na lících, na víčku žaberním a na ramenou klikaté pruhy barvy blankytné, na bocích a na břiše žlutavé a prvou hřbetní ploutev černou nebo šedou s černou skvrnou; ostnatec menší (T. vipera L.) bývá jen 12—15 cm dlouhý, na hřbetě narudle šedý s četnými skvrnami hnědými, vezpod stříbrobílý a také má prvou hřbetní ploutev černou. Někteří (Boulenger) pokládají černou tuto ploutev za výstražné znamení; vyčnívá obyčejně z písku, v němž ryba zahrabána, a tak prý nebezpečného ostnatce dravým rybám prozrazuje. Br.