Ottův slovník naučný/Toužimský
Ottův slovník naučný | ||
Toužimská | Toužimský | Toužín |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Toužimský |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 617–618. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Autor:Josef Jakub Toužimský |
Toužimský Josef Jakub, žurnalista a publicista čes. (* 7. bř. 1848 v Praze — † 22. čce 1903 na Král. Vinohradech). Studoval na reálce a na gymnasiu v Praze, načež vstoupil na fakultu filosofickou, kde se obíral hlavně studiem jazyků slovanských. Po studiích věnoval se spisovatelství, zejména žurnalistice. Již od r. 1870 byl spolupracovníkem listu »Correspondence Slave«, L. Légerem v Praze založeného a řízeného, potom pracoval v redakci Šímáčkova »Posla z Prahy«, v l. 1873—74 redigoval »Plzeň. Listy«, r. 1875 povolán do redakce »Nár. Listů« a poslán na bojiště za války srbsko-turecké jako válečný zpravodaj. V Srbsku T. seznámil se nejen s kruhy literárními, nýbrž i vojenskými, politickými a také poměry hospodářské i společenské seznal zblízka velmi podrobně. Při počátku let osmdesátých XIX. stol. přešel do redakce »Pokroku« (který se pak proměnil v »Hlas Národa«) a r. 1885 do redakce »Národní Politiky«, jejímž vrchním redaktorem byl po několik roků. Jako žurnalista vykonal delší dvě cesty po Balkánském poloostrově, několik cest po Bulharsku, Rusku a Francii, a své vědomosti jmenovitě o světě slovanském rozhojňoval a doplňoval pilnými studiemi doma. Bedlivě sledoval, co se dělo v soudobém světě, a kdekoliv se vyskytla otázka, obracející na se pozornost Evropy, T. prostudoval ji zevrubně, tak že o ní mohl ihned českému obecenstvu podávati poučení. Vedle denního zaměstnaní novinářského psal větší i menší stati do publikací českých, zejm. do »Ottova Slovn. Nauč.«, »Zl. Prahy«, »Světozora«, »Květů«, zvláště do »Osvěty« psal Rozhledy v dějinách současných a vedle toho dlouhou řadu prací směru historicko-politického, z nichž mnohé jsou svého druhu jediné v našem písemnictví, svědčíce o širokém rozhledu autorově; vyšly ponejvíce v »Osvětě«, jako: A. A. Kotljarevskij (1882); České státní právo za vlády Beustovy (1887); Uherská železniční politika v Bosně (1892); Dílo Schmerlingovo (1893); Frant. Rački (1894); Ministerstvo Badeniovo (1895); Hrabě Taaffe a česká otázka (1896); Česká koruna a volební oprava (1896); Kopitar, Vuk a Aprilov (1897); Bismarck a jeho dílo (1898); Současné Chorvatsko (1901); Boj o jižní Ameriku (1902); Revoluce v Srbsku (1903). Některé články T-kého bývaly podepsány pseudonymem Vlad. Svoboda nebo Pavel Janota. Ze samostatných jeho knih nejdůležitější jest historie r. 1848 v zemích koruny České, vydaná pod názvem: Na úsvitě nové doby (Praha, 1898). Mimo to vydal: Boje za osvobození Srbska v XIX. věku (Praha, 1876); O říši osmanské (t., 1877); Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti (t., 1882).