Ottův slovník naučný/Tomaschek
| Ottův slovník naučný | ||
| Santo Tomas | Tomaschek | Tomassi-Crudeli |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Tomaschek |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 522–523. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Wilhelm Tomaschek |
|
Tomaschek: 1) T. Johann Adolf, právní historik rakouský (* 1822 v Jihlavě — † 1898). Gymnasium studoval ve svém rodišti, filosofii a práva v Olomouci, kde byl povýšen r. 1844 na doktora práv. Krátký čas byl v praxi u olomouckého magistrátu, načež v l. 1845—47 vyučoval jako adjunkt na gymnasiu brněnském. R. 1847 jmenován professorem na gymnasiu v Jihlavě. R. 1848 zastupoval své rodné město ve frankfurtském parlamentě, kdež náležel k levému středu. Po rozpuštění pailamentu vrátil se ke své činnosti učitelské a byv pověřen uspořádáním archivu jihlavského, počal se zabývati i rakouskými a německými právními dějinami. R. 1857 přijal místo v c. k. domácim, dvorním a státním archivu ve Vídni. R. 1859 habilitoval se na vídeň. univ. pro něm. a rak. právní historii, r. 1861 jmenován mimoř. professorem pro rak. právní dějiny a právní starožitnosti, r. 1871 pak řádným professorem tohoto oboru, jakož i právní encyklopaedie a methodologie. R. 1880 byla mu svěřena i jedna ze stolic něm. říšských a právních dějin a něm. soukr. práva. R. 1893 vstoupil do výslužby. Při té příležitosti povýšen na šlechtice s predikátem „ze Stradové“. Napsal: Deutsches Recht in Oesterreich im XIII. Jahrh. auf Grundlage des Stadtrechtes von Iglau (Vídeň, 1859); Die ältesten Statuten der Stadt und des Bisthums Trient in deutscher Sprache (t., 1861, též ve 36. sv. „Arch. f. Kunde österr. Geschichtsquellen“); Recht und Verfassung der Markgrafschaft Mähren im XV. Jahrh. (Brno, 1863); Der Oberhof Iglau in Mähren und seine Schöffensprüche aus dem XIII.—XVI. Jahrh. (Inšpruk, 1868); Die Rechte und Freiheiten der Stadt Wien (Vídeň, 1877, 2 sv.); Das alte Bergrecht von Iglau u. seine bergrechtlichen Schöffensprüche. V „Sitzugsberichte der k. Akad. d. Wiss.“ (třída filos.-hist.) vyšly mimo jiné tyto rozpravy T-ovy: Ueber die ältere Rechtsentwicklung der Stadt und des Bisthums Trient (1860, sv. 33); Ueber zwei ältere Rechtsgutachten der Wiener Univ. (t., sv. 34); Ueber die oberste Gerichtsbarkeit d. deutschen Königs im XV. Jh. (1867, sv. 49); Ueber die beiden Handfesten Kaiser Rudolphs I. für Wien v. 24. Juni 1278 u. ihre Bedeutung für die Geschichte des österr. Städtewesens (1876, sv. 83); Ueber eine in Oesterreich in der ersten Hälfte des XIV. Jahrh. geschriebene Summa legum incerti auctoris und ihr Quellenverhältnis zu dem Stadtrechte von Wiener Neustadt und dem Verböczyschen Tripartitum (1884, sv. 105).
2) T. Wilhelm, geograf a jazykozpytec něm. (* 1841 v Olomouci — † 1901 ve Vídni). Studoval ve Vídni, byl od r. 1868 gymn. professorem tamže, pak r. 1877 jmenován mimoř., r. 1881 řádným prof. univ. ve Št. Hradci, načež r. 1886 povolán do Vídně. Vydal samostatně: Die Goten in Taurien (Víd., 1881) a s M. Bittnerem zpracoval: Die topogr. Kapitel des ind. Seespiegels Mohit (spis Geogr. společnosti vídeňské na pamět Vaska de Gama, Víd., 1897); množství jeho prací, svědčících o důkladné znalosti orient. řeči a týkajících se zemí východních, vyšlo v „Sitzungsberichte“ cís. akademie věd ve Vídni. V „Mittheilungen der k. k. Geogr. Gesellschaft“ ve Vídni vydal r. 1880: Die vorslawische Topographie der Bosna, Hercegovina, Crna-Gora und der angrencenden Gebiete.