Ottův slovník naučný/Toleranční patent
Ottův slovník naučný | ||
Toleranční kalendář | Toleranční patent | Tolerantní |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Toleranční patent |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 510. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Toleranční patent |
Heslo ve Wikipedii: Toleranční patent |
Toleranční patent, vydaný cís. Josefem II. 13. list. 1781, povoloval náboženskou svobodu s jistými výhradami nekatolickým vyznáním, a to lutherskému (augšpurskému), helvetskému a nesjednoceným Řekům. Na jiná vyznání (jako na českobratrské) a sekty se nevztahoval a tyto byly dokonce přísně stíhány (jako deisté v Čechách). Hlavním důvodem pro jeho vydání byly zájmy politicko-oekonomické, v druhé řadě teprve náboženské zásady osvícenské. Proto bylo nekatolíkům dovoleno pouze soukromé vykonávání bohoslužeb, kdežto veřejnost prohlášena za praerogativum dominantního náboženství. Hlavní význam tolerančního patentu záleží v tom, že nekatolíci byli připuštěni ke koupi domů a pozemků, ke všem právům občanským a mistrovským, k hodnostem akademickým a veřejným službám, čímž byly státu zajištěny nové talenty a oekonomické síly.