Ottův slovník naučný/Tis (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Tis (barva) | Tis (obec) | Tisa |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Tis (obec) |
| Autor: | Jos. Němec, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 461–462. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Tis (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Tis (okres Havlíčkův Brod), Tis u Luk |
|
Tis: 1) T., ves v Čechách, viz Tys. — 2) T., ves t., pod vrchem Kapličkou (581 m), hejtm. Čáslav, okr. a fara Habry, pš. Kámen u Habrů; 86 d., 580 obyv. č. (1900), 3tř. šk., dvůr, raiffeisenka, lidová knihovna. Samoty: Waldhof, kdysi samostatný dvůr, bývala zde také konírna a psinec; Babinka, dříve myslivna a obora. Nynější myslivna ze sušárny na len. Z bývalých rybníků zachovány 4. T. leží na býv. stezce habersko-jihlav., význačné starými kříži (»babami«) nad Habry a u Lučíce a jmény »u stezky« a »strážný vrch« lidem dosud znamenané. Založen byl asi ve XII. stol. jako většina osad zdejšího okolí. Jméno obdržel po jehlič. stromu tisu. Byl zbožím klášt. vilémovského, po jehož rozboření dostal se zápisně Trčkům z Lípy. R. 1454 připomíná se také Jan jinak Matěj z T-u na Nelechově. Po konfiskaci panství Trčkovských postoupen T. s Habry r. 1636 Reinhardovi sv. p. z Walmerode. Ve 30leté válce T. a okolí velmi trpělo od vojsk císařských i od Švédů, jak svědčí zaniklé osady okolní. Kol. r. 1672 držel T. Jan Rud. z Rabatty sv. p. z Dornberka. Později přešel v majetek Joh. Eusebie ze Žďáru, provd. za hr. Kar. Leop. Caretta-Millesima. Koncem XVII. stol. byli majetníci hrabata z Pöttingu-Persingu. Za války s Pruskem po bitvě u Chotusic r. 1742 zase okolí trpělo rekvisicemi. R. 1808 koupil T. sv. p. Jan z Badenthalu († 1814), po něm jej ujal syn Josef. Ve válkách Napoleonských r. 1805 srazilo se vojsko bavorské s rakouským u Habrů a obyvatelstvo trpělo picováním. Dalším majetníkern T-u byl Jos. sv. p. z Puthonu, r. 1871 koupil T. hr. Fr. Salm z Reifferscheidtu, po něm je zdědil r. 1887 syn Alois, r. 1890 hr. Joh. Thunová z Hohensteina, r. 1892 syn její Osvald Thun-Salm. T. s Knězi a Lučicí tvořil zvláštní deskový statek. Jako zvláštnost třeba uvésti pro T. a okolí výroční účty obecní, řečené »pořez«, při nichž se třeba půl týdne hoduje a pije. Jos. Němec. — 3) T. (Tyss)[red 1], ves t., hejtm. Žlutice, okr. Bochov, fara Radošovice, pš. Luky; 20 d., 113 obyv. n. (1900), mlýn.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Dnes již zaniklá obec v okrese Karlovy Vary