Ottův slovník naučný/Teutoburský les

Údaje o textu
Titulek: Teutoburský les
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 308. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související na Wikidatech: Teutoburský les

Teutoburský les (Teutoburger Wald), pásmité pohoří či spíše řetěz pahorků ve Vestfálsku, oddělující se na východě dolnorýnského břidličnatého pohoří na lev. břehu řeky Diemely, táhne se v délce 148 km a v šířce 7–15 km nejprve na sever a pak na sev.-západ. První část od Diemely u města Warburgu severním směrem postupující nazývá se Egge, kterou však někteří zeměpisci nepočítají k T-kému l-u. Jižně od Detmoldu zdvíhá se nejvyšší vrcholek celého pásma Völmerstod, 468 m vysoký; tu také hlavní hřeben otáčí se k sz. a prostupuje pod názvem Lippescher Wald územím lippským. Pokračování jeho opět na půdě vestfálské der Osning končí se Dörenbergem, 331 m vysokým. Poslední část T-kého l-a, pouhé to kopce 250–125 m vysoké, nazývá se různě, jako Ravensberské, Osnabrücké a Tekklenburské hory; v okolí Rheine pak mizí docela v nížině severoněmecké. S ubývající výškou mění se i ráz povrchu tohoto pásma; jeť na jv. porostlé pěknými bukovými lesy, ale na sz. pokrývají je vřesoviště, místy i močály. Geologické složení je velmi různé, ježto je tu zastoupen trias, jura i křída. – Jméno T-kého l-a, Teutoburgensis saltus, uvádí se po prvé v Tacitových »Annalech«, kde vylíčena je strašná porážka římských legií vedených Varem r. 9 po Kr. od Cherusků pod náčelnictvím Arminia. Místo této bitvy však je nejisto. Jedni je kladou k Beckumu ve Vestfálsku, Mommsen mnohem severněji do Wiehen-Gebirge, Clostermeier k Detmoldu, blíže něhož na Grothenburku postaven Arminiovi (Hermannovi?) nákladný pomník. Na blízku zachovalo se posud čtverhrané opevnění s kamennou, 7 m vysokou a 370 m dlouhou zdí; o 30 m výše rozkládá se opevnění podobné, sice větší, ale méně zachované; Němci je nazývají Kleine a Grosse Hünenring. Srv. Grieben, Wesergebirge und Teutoburger Wald (5. vyd. 1901); Thordecke, Der T. W. (13. vyd. 1901); Gorges, Wegweiser durch den T. W. (7. vyd. 1902).