Ottův slovník naučný/Tetín

Ottův slovník naučný
Tětijev	Tetín	z Tetína

Údaje o textu
Titulek:	Tetín
Autor:	František Skočdopole, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 293. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tetín
Související články ve Wikipedii: Tetín (hrad), Tetín (hradiště), Tetín (okres Beroun), Tetín (okres Jičín)

Tetín: 1) T., far. ves v Čechách, blíže pravého bř. Berounky, hejtm. Hořovice, okr. a pš. Beroun; 88 d., 900 obyv. č. (1900), poutnický a far. kostel sv. Lidmily, kostel sv. Michala arch., kaple sv. Kateřiny vystavěná ve slohu byzantském, která slouživši již účelům světským, r. 1853 důstojně opravena; kaple sv. Jana Nep. z r. 1703, 3tř. šk., lomy na černý mramor. Alod. statek (122.32 ha půdy) se zámkem a dvorem drží Jan Vojáček. Již ve XIII. stol. připomínají se zde dva kostely, farní sv. Lidmily a pak kostel sv. Michala, jejž prý dala Drahomíra vystavěti po zavraždění sv. Lidmily. Oba kostely náležely patronátu kláštera chotěšovského, avšak tehdy byli patrony králové čeští. To přestalo r. 1378, kdy Václav IV. přivtělil faru tetínskou k děkanství karlšteinskému. Při obléhání Karlšteina r. 1422 byl kostel sv. Lidmily od Pražanů rozbořen, avšak v XVII. stol. byl znovu vystavěn a r. 1787 místo kostela sv. Michala, tehdy k zavření určeného, opět za farní povýšen. Oba kostely bývaly spojeny pod jednou správou, tak na poč. XVI. stol. (před r. 1534) byl jejich administrátorem Václav Hájek z Libočan. Románská kaple sv. Kateřiny, starší obou kostelů, byla ke konci XVIII. stol. proměněna v sýpku, avšak r. 1853 byla restaurována. — Ves T. stojí v ohradě starodávného knížecího hradu, po němž se zachovaly toliko skrovné památky. Středověký hrad tetínský stával na konci ostrohu, v nějž vrch tetínský vybíhá, a tedy bezpochyby na tom místě, kde stával starodávný knížecí hrad před koncem XIII. stol. Pověst u Kosmy zapsaná přičítá založení T-a dceři Krokové Tetě. Zde prý často dlel kníže Bořivoj, po jehož smrti usadila se zde sv. Lidmila, jež byla na T-ě zavražděna. V XI. a XII. stol. žili asi na T-ě úřednici knížecí, kteří spravovali podbrdský kraj, jenž proto slul tehdy Tetínskem. Když bylo jejich sídlo jinam přeneseno, byl T. dán klášteru chotěšovskému. Starý hrad hynul, tak že před koncem XIII. stol. zbyla z něho asi jen ohrada kolem vsi. Nový kamenný hrad byl založen asi Václavem II. anebo prvým jeho držitelem Štěpánem z Tetína, písařem zemským, jehož synové prodali T. Karlu IV. Od té doby T. byl manstvím karlšteinským. Hrad byl bezpochyby rozbořen od Pražanů, kteří obléhali r. 1422 Karlštein. Skč. — 2) T., ves t., hejtm. Nová Paka, okr. Hořice, fara a pš. Miletín; 41 d., 212 obyv. č. (1900), popl. dvůr a opodál popl. dvůr Falgov.