Ottův slovník naučný/Teplice (obce)
| Ottův slovník naučný | ||
| Teplice | Teplice (obce) | Teplice-Šanov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Teplice (obce) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 228-229. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Teplice (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Teplice, Horní Teplice, Nová Teplice, Teplice nad Metují, Toplice (rozcestník), Trenčianske Teplice, Vernířovice |
|
Teplice: 1) T. (Wikmani villa, Wekelsdorf), městečko v Čechách v hejtm. broumovském, nad Adersbachem (přítokem Labe) a při žel. tr. Choceň–Halbstadt, má 106 d., 9 obyv. č., 762 n. (1900), far. kostel sv. Vavřince (ve XIV. stol. far.), 8tř. šk., okr. soud, kommissařství finanční stráže, četn. stanici, pš., telegraf, pojišťovací spolek proti ohni, 2 spoř. ústavy, dva mlýny, pilu, mandlovnu, hlazení a broušení dřeva, tkaní bavln. a lněn. zboží, bělidla a výroč. trhy. O Abršpašskoteplických skalách viz Abršpach 2). Okres. soud teplický má na 128.39 km2, 2369 d., 42 obyv. č., 13.442 n.; z 13.556 přit. obyv. vdlouhémpodkrkonošskémúdolí, 615—725m 13.517 katol., 10 ev., 23 ž., 6 j.; z těch 6473 muž., 7083 žen. (1900). — 2) T. Dolejší (Unterwekelsdorf), ves t., okr., fara a pš. Teplice (městečko); 113 d., 3 obyv. č., 786 n. (1900), bělidlo, tkalcovství a žel. stanice na tr. Choceň–Halbstadt. Nesvěř. statek (877.21 ha půdy) se 3 dvory, brusírnou, šindelnou a vodní pilou drží Bedřich Faltis z Jamny. — 3) T. Hořejší (Oberwekelsdorf), ves t.; 138 d., 735 obyv. n. (1900), tkalcovství. Nesvěř. panství (867.94 ha půdy) se dvorem a pivovarem drží Bedřich Faltis z Jamny. Zboží teplické náleželo původně k panství abršpašskému, později dostalo se Strakům z Nedabylic, z nichž Jan Petr odkázal je ještě s jinými statky nadaci pro studující z čes. rodu šlechtického. — 4) T. Nová, Teplička (Neuteplilz), ves t., hejtm. a okr. Žlutice, fara a pš. Chyše; 13 d., 61 obyv. n. (1900).
5) T., chybně Verniřovice (Wermsdorf), far. ves na Moravě, hejtm. Šumperk, okr. Viesenberk, pš. Sobotín; 202 d., 1128 obyv. n. (1900), 3tř. šk., doly na žel. rudu a továrna na papír. — 6) T. na Bečvě nebo T. Moravské, láz. místo na Moravě při žel. dr. Hranice–Vsetín, hejtm., okr., fara a pš. Hranice; kaple sv. Peregrina, lázně s kyselými prameny.
7) T., lázeň, místo ve Štýrsku, viz Laško. — 8) T. Dobernské (Toplice Dobernske), lázeň. místo t., viz Novigrad 4).
9) T. Novoměstské (slovin. Toplice, něm. Töplitz bei Neustadt), lázeň, místo v Krajině (179 m n. m.), okr. Novo Mesto; 2677 obyv. slovin. (1900); lázně s indifferentními teplicemi (35—39°) připomínají se ponejprv r. 1481.
10) T., láz. místo na uher. Slovensku, v župě turčanské, viz Štubňa. — 11) T. Rájecké, láz. misto t. v župě trenčanské, viz Rájec 3). — 12) T. Trenčanské (Trenčianske, maď. Trencsénteplicz), lázeň, místo na Slovensku, v župě trenčanské, okr. Iľava; 1414 obyv. větš. slov. (1900). Lázně leží (253 m n. m.) na úpatí Bílých Karpat v údolí říčky Teplé, asi 20 minut od stanice Tepla-T. T. při dráze brněnsko-trenčanské. Jsou to nejsilnější sirné teplice v Rakousko-Uhersku 37—40° (1.10 CaSO4, 0.4 CaCO3, 0.51 MgSO4), vytryskující v 7 pramenech. Slouží ke koupelím, k pití a inhalacím. Velkolepá lázeňská budova, zv. Hamman, jest zbudována ve slohu orientálním od čes. architekta Schmoranze. Lázně požívají světové pověsti a nejstarší zřídlo objeveno před 500 lety. T. koupil r. 1883 od kn. de Castris za 2 mill. zi. dr. Jan N. Heinrich.
13) T., láz. místo v Chorvatsku, viz Krapina.