Ottův slovník naučný/Tantalos

Ottův slovník naučný
Tantalit	Tantalos	Tantalova muka

Údaje o textu
Titulek:	Tantalos
Autor:	Vladislav Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 80–81. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tantalos

Tantalos, podle starořecké báje syn Zevův a bohyně hojnosti Plutó, měl svůj hrad v Malé Asii pod horou Sipylem nad řekou Hermem; příslovečné bohatství jeho tvořily úrodné nivy se stády, táhnoucí se dvanácte dní cesty až k Propontidě. Těše se neobvyklé přízni nebešťanů, přibírán k jejich hostinám a zasvěcován v jejich tajemství; ve své zpupné odvaze (T. od koř. τλα-) zneužil důvěry této tím, že smrtelníkům udílel božského jídla a nápoje, nebo že prozradil tajemství svěřené. Tím krutější byl jeho pád: sám ohrožen jsa balvanem nad jeho hlavou čnícím, svírán jest v podsvětí neukojeným hladem a žízní, jež dráždí blízkost nedosažitelných jídel a nápojů (odtud příslovečná muka T-ova). Náhlá pak zkáza říše jeho vykládána jako temná zvěst o převratech přírodních, podobných záhubě Sodomy. Dětmi T-ovými z Dióny byli hrdá Niobé a Pelops (v. t.). Báji o něm v tragédii zpracoval Sofoklés. klk.