Ottův slovník naučný/Tachov
Ottův slovník naučný | ||
Tachometr | Tachov | Tachta-Bazar |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tachov |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 30. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Tachov |
Tachov: 1) T. (Tachau), město v Čechách na lev. bř. Mže a při žel. dr. Planá-T., má 701 d., 26 obyv. č., 5147 n. (1900), okr. hejtm. a soud, finanč. stráž, pš. telegraf, kongregaci sester sv. Karla Bor., kapli sv. Anny při špitále, dvě 5tř. šk. obec. a dvě 3tř. měšť. pro chlap. a dív., stát. odbor. šk. pro průmysl soustružnický, prům. šk. pokračovací, všeobec. nemocnici, několik ústavů peněžních, 2 pivovary, 3 mlýny, pilu, výrobu knoflíků, stát. továrnu na tabák, cihelnu a týden. a několik výroč. trhů. Domácí průmysl soustružnictví a výroba rozličného nádobí dřevěného. Tu a v okolí výroba šindele a ložiska želez. rudy. Alod. panství T. ještě s jinými statky (13.345,51 ha, z čehož 10.728,78 ha lesů) se zámkem, dvorem drží dr. Alfred kn. Windischgrätz. Na přímluvu Hanuše Pfluga z Rabšteina cís. Ferdinand I. (v l. 1530-56) povýšil T. na město uděliv mu zároveň erb měst. (vyobr. č. 4153.): v červeném štítě spatřuje se stříbrný český nekorunovaný lev. Nejstarší budova v T.-ě je děkan. kostel Nanebevzetí P. Marie, který založen poč. století XIV. od pánů z Gutšteina a králem Janem odevzdán (r. 1329) pod správu řádu křižovníků s červeným srdcem. Na místě, kde nyní lékárna, stával klášter karmelitánský s kostelem založeným Karlem IV. r. 1351, r. 1427 pobořený od Táborů; byl později opraven, ale r. 1616 zničen požárem a pozemky jeho dostaly se sv. p. Hussmanovi. Na předměstí klášterním nachází se klášter františkánský s kostelem sv. Magdalény a Alžběty. Klášter ten jest první toho druhu v Čechách založený v l. 1451-66 od měšťanů tachovských na místě pobořeného špitálu na povzbuzení P. Jana Capistrana. Klášter po ohni r. 1646 obnovila Barbora Terezie hr. z Vrtby roz. z Kokořova, a žilo v něm do r. 1785 24, nyní jen 8 řeholníků. Při Horním předměstí stojí hřbitov s kostelem sv. Václava, původně farním, při němž podací kostelní vykonávala vrchnost tachovská, byl r. 1780 zavřen, r. 1803 od kn. Windischgrätze koupen, r. 1821 ve staroněm. slohu obnoven a opatřen kryptou pro rod knížecí. Zde nalézá se též mramorový pomník Jos. Mikuláše kn. Windischgrätze. Na předměstí klášterním stával kostel sv. Wolfganga, jenž zrušen na rozkaz cís. Josefa II. a r. 1794 zaměněn za sýpku kontribučenskou. Zámek o 2 poschodích vystavěný v novějším slohu má znamenitou zahradu a skleník; dále jest zde radnice se sbírkou starožitných zbraní, býv. to král. solnice. Na záp. straně město obklopeno kn. parkem.
Dějiny. Ve válkách husitských Tachovští drželi s Plzní, Stříbrem a Horš. Týnem na straně Sigmundově a odrazili útok Táborů pod Žižkou. Dne 4. srp. 1427 poraženi u T.-a němečtí křižáci, Čechové potom zmocnili se města, veliký počet lidí pobili, spálili klášter karmelitánský a vzali posádku do zajeti. Z kořisti tu učiněné připomíná se dělo »Chmelík« (viz Dělo, str. 240b), jež si Táboři odvezli na Tábor. R. 1431 Tachov marně obléhán od nově sebraného vojska křižáckého. Na počátku války 30leté obsadil město hr. Mansfeld; ale brzo vzdalo se císařským. Po bitvě Bělohorské Tachovští pozbyli všech privilegií a veškerého jmění. R. 1647 obsadili město Švédové, jež vypudili odtud císařští, když město zapálili. Město navštíveno častými požáry, tak že z něho zůstalo málo starožitného.
T. vznikl ze vsi Dřevnova a náležel, jakož i rozsáhlé okolí, ke koruně České. Při vsi této kníže Soběslav I. založil pevný hrad na obranu hranic čes. Jak hrad dostal se v držení předkům pánů ze Švamberka, neznámo. Přemysl II. jim jej odňal a přivtělil opět ke koruně České. Od r. 1301 drželi T. v zástavě pánové z Gutšteina, od nichž jej vyplatil (r. 1334) Karel IV., jenž zde založil klášter karmelitánský. Potom T. zůstal zbožím korunním do r. 1523, kdy dostal se na místě dluhu paní Barboře z. Cölnu. Potom opět vykoupen. Cís. Ferdinand I. zastavil jej (r. 1530) Hanušovi Pluhovi z Rabšteina, který po bitvě u Mühlberka (r. 1547) odsouzen hrdla, cti a statků, načež Ferdinand I. odevzdal r. 1556 T. v zástavu na sněmu Pražském Janu ml. Popelovi z Lobkovic. Jeho potomci seděli zde do bitvy Bělohorské, kdy jim byl zabrán a vedle cís. resoluce z 11. čce 1623 dědičně prodán cís. nejvyš. leutenantovi Janu Filipovi Hussmanovi z Namedy a Riolsburku, od jehož dědiců koupil jej r. 1664 Jan Ant. hr. Losy z Losinthalu, jenž se statkem Štěknou učinil z T.-a rodinné svěřenství Po smrti Adama Filipa nastaly spory o dědictví, po jichž ukončení panství tachovské r. 1785 přešlo na říš. hr. Josefa Mikuláše z Windischgrätzu, jehož potomci zde sedí posud.
2) T. (Tacha), ves t., hejtm. a okr. Dubá, fara a pš. Doksy; 44 d., 224 obyv. n. (1900), 1tř. šk., spoř. a zálož. spolek
3) T., ves t., hejtm. a okr. Turnov, fara Újezd pod Troskami, pš. Rovensko; 32 d., 161 obyv. č. (1900).