Ottův slovník naučný/Tachlovice

Údaje o textu
Titulek: Tachlovice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 29–30. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Tachlovice

Tachlovice, far. ves v Čechách, hejtm. Kladno, okr. Unhošť; 88 d., 937 obyv. č. (1900), kostel sv. Jakuba, r. 1741 nově vystavěný (pův. ve XIV. stol. far.), 6tř. šk., pš., 2 mlýny a tu a v okolí ložiska želez. rudy. Panství T. (4752,97 ha půdy) se dvorem, parostr. pivovarem, par. mlýnem, cihelnou a vápenicemi náleží správě Nejvyšších soukromých statkův. T. po prvé se připomínají k r. 1234. Ve XIV. stol. drželi T. někteří měštanští rodové pražští, r. 1358 jmenuje se Konrád řeč. Klementer a Oldřich řeč. Roter, kteří vykonávali podací při kostele zdejším. Poč. válek husitských seděl na zdejší tvrzi Oldra ryt. Zhudovic, r. 1422 dobyl tvrze Hanuš z Kolovrat, dne 25. kv. 1434 dobyli opět tvrze katol. pánové a Oldru i s 10 druhy zajali. V XVI. a XVII. stol. drželi T. Žďárští ze Žďáru, z nichž František Adam Eusebius zůstal neženat a zemřel dne 7. dub. 1670, načež dědilo T. jeho 5 sester. Tyto prodaly T. ještě s jinými statky r. 1696 Karlu Jách. hr. Bredovi, který skoupil ještě jiné okolní statky a založil tak rozsáhlé panství tachlovické, které koupila r. 1732 vévodkyně Marie Anna Toskánská; potom následují majetnici stejní jako u Buštěhradu.