Ottův slovník naučný/Tabríz
Ottův slovník naučný | ||
Tabouret | Tabríz | Tabu |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tabríz |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 17. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Tabríz |
Tabríz, Tebríz, Tauris, hl. m. prov. ázerbeidžánské v sev.-záp. Persii, 538 km sz. od Teheránu, 55 km v. od jez. Urmijského, na úpatí poh. Sehendu, které tu přechází úplně v rovinu, při řece Mehran-Rúdu, má asi 180.000 obyv. Hojné zahrady odrážejí se svým šedozeleným stromovím od okolní pusté krajiny, avšak uvnitř města je spleť křivolakých uliček mezi holými zdmi domů. Hrady i citadella město ovládající jsou silně sešlé. Z bohatého města, majícího r. 1675 asi 550.000 obyv., staly se následkem zhoubných zemětřesení poloviční zříceniny a slavné kdysi mešity se rozpadávají. Ale svou výhodnou polohou obchodní mezi Teheránem a Erzerúmem udrželo si přece obchod třeba silně pokleslý, jak svědčí posud četné bázáry a 40 karavanserájů. Obchodem zabývají se hlavně Armeni, prodávajíce angl., franc. a zvláště ruské zboží. Otevřením dráhy transkavkázské obchod se přesunul do Reštu, ale dokončením trati Tiflís-Erivaň-T. zajisté rapidně stoupne. O T. často bojovano mezi Turky a Peršany. Někdy i blízké Urmijské jez. bývá nazýváno jez. Tabrízským.