Ottův slovník naučný/Třemošnice
| Ottův slovník naučný | ||
| Třemošná | Třemošnice | de La Trémouille |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Třemošnice |
| Autor: | Otakar Svoboda, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 699. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Třemošnice (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Třemošnice, Třemošnice (Ostředek) |
|
Třemošnice: 1) T., ves v Čechách, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Divišov; 42 d., 261 obyv. č. (1900), 2tř. šk. a na Křešickém potoku mlýn. — 2) T., Třemešnice, ves t., hejtm. a okr. Čáslav, fara a pš. Ronov n. Doubravkou; 80 d., 714 obyv. č. (1900), zámek, dvůr, mlýn, výroba zákusků k čaji, stanice místní dráhy Závratec–T., pš., 2tř. šk. V romantickém údolí Hedvičině pod Lichnicí je huť železná. Poblíž T. láme se opuka, která hodí se na žlaby. Z T. do Prachovic vede lanová dráha na 160 košíků, jíž vápno z vápenek v Podolí a Prachovicích dopravuje se na nádraží v T-ci. Dráhu zřídila r. 1882 pražská společnost »Union«. T. byla pův. panským dvorem, příslušejícím k Lichnici. U dvora byl pivovar a několik staveni. Nynější ves povstala v době novější. Když totiž r. 1610 Lichnice z větší části vyhořela, Sigmund Robmháp ze Suché usadil se v »panském bytě« v T-ci. Panství Lichnické slulo od té doby »třemošnické«. Když se r. 1700 bratří Jan Ferdinand, František Karel a Jan Antonín Robmhápové ze Suché dělili o zboží třemošnické, posléze jmenovaný dostal T-ci, ale již r. 1747 prodal ji Janu Václavovi, říšskému hraběti z Millesima, který sídlil tehdáž v nedalekém Ronově nad Doubravkou[red 1]. Syn tohoto Jan Josef odkázal celé panství své ke zřízení nadace pro zchudlé šlechtice. Ot. Svoboda. — 3) T.[red 2], Třemošice, Střemošice, ves t., hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Řepníky u Vys. Mýta; 62 d., 282 obyv. č., 2 n. (1900); na blízkém vršku veliký kámen, zv. Žižkův stůl.