Ottův slovník naučný/Třešť

Ottův slovník naučný
Třešovice	Třešť	Třeštění

Údaje o textu
Titulek:	Třešť
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 713–714. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Třešť

Třešť (Triesch), město na Moravě již. od Jihlavy, v hejtm. a okr. jihlavském, při žel. dr. Kostelec–Cejl–Světlá, má 485 d., 4517 obyv. č., 245 n. (1900), kat. farní chrám sv. Martina s četnými náhrobky někdejších pánů třešťských a filiální kostel sv. Kateřiny z r. 1526. Židé mají synagogu. Jest zde 5tř. škola obec. chlapecká a 6tř. dívčí, 2tř. něm. škola, 1tř. škola žen. ručních prací šk. sester de Notre Dame z Horažďovic, 2 zahrádky dětské a česká přípravka průmyslovky. Továrny: na nábytek z ohýbaného dřeva, sukno, koberce, sirky, vatu, truhlářské výrobky a skříně pro kyvadlové hodiny, krample; mimo to několik rukodílen a mlýnů. Obchod podporují 4 trhy, pš., telegraf, záložna, úvěrní spolek. Uprostřed angl. parku jest úhledný zámek z r. 1714 s rozsáhlými štěpnicemi a zelnicemi poblíž. K alod. panství (2165.42 ha půdy), jež drží Ferd. říš. sv. p. ze Sternbachu, patří dvůr, pivovar, sladovna, lihovar, pila a cihelna. — Po prvé T. připomíná se r. 1350 a zároveň vzpomíná se Záviš z Třeště, r. 1358 držel zboží třešťské Štěpán z Březnice, jinak ze Šternberka; rod šternberský seděl zde do r. 1493 a povýšil ves r. 1464 za městečko s právem na odúmrť. Potom drželi T. Vencelíkové z Vrchovišť a na Třešti, z nichž Matouš Vencelík (1513 až 1530) znamenitě panství rozšířil o Hodice s tvrzi, Bezděkov, Stejšť, Lovětín (pustý!) a Rosice Panenské (čásť). V l. 1588—1643 byli tu faráři protestantští. Tehdy již drželi panství hr. Herberšteinové a po nich od r. 1843 baroni Sternbarhové. T. je rodištěm Šimona Partlice ze Špicberka.