Ottův slovník naučný/Těšín
| Ottův slovník naučný | ||
| Těšíkov | Těšín | Těšinit |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Těšín |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 289. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Těšín (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Český Těšín, Těšín, Těšín (Železnice) |
|
Těšín: 1) T., vsi v Čechách (hejtm. Č. Buděj. a Písek) viz Těšínov. — 2) J., ves t., hejtm. a okr. Jičín, fara a pš. Železnice; 13 d., 65 obyv. č. (1900). — 3) T., Těšetín, Těšetiny, ves t., hejtm., okr. a pš. Klatovy, fara Chlistov; 29 d., 220 obyv. č. (1900), popl. dvůr a mlýn. Stávala zde tvrz.
4) T. (pol. Cieszyn, něm. Teschen), kdysi hlavní město knížetství Těšínského, nyní druhé město Rak. Slezska, rozkládá se na sev. úpatí Bezkyd a při žel. dr. Kojetín–Bílsko a Bohumín–Žilina, má s předměstími a vojen, posádkou 808 d., 599 obyv. čes., 6170 poj., 7664 něm. (1890), 18.581 obyv. (1900). Řeka Olza (přes niž řetězový most) dělí město na dvě nestejné polovice, na lev. břehu pnou se dva vrchy, z nichž na jednom vypíná se starobylá věž Piastovská. K památným budovám náleží knížecí zámek, po mnohá století sídlo zvláštních knížat, městská radnice, zemský dům, kde r. 1779 ujednán t. zv. Těšínský mír, hlavní far. kostel Matky Boží (založený r. 1210), na jehož hlavním oltáři nachází se krásný obraz darovaný kostelu r. 1342 Sobkem z Kornic, chrám sv. Trojice, evang. kostel, klášter a nemocnice milosrdných bratří a alžbětinek a j. Vedle toho jest zde mateřinec milosrdných sester sv. Karla Bor. s industriální školou a soukromým ústavem ke vzdělání učitelek, st. gymn. a reálka, ústav ke vzdělání učitelů, pol. gymn. a ústav ke vzdělání učitelů, obec., měšt. a průmyslové pokrač. školy; evang. alumnát, šlechtický konvikt, museum, bibliotéka, okr. hejtm. a soud, celní a finanč. úřad, kraj. soud, stát. pošta, telegraf, telefon a j. Průmysl a obchod podporuje Těšínská nár. banka, spořitelna, pol. záložna a jiné ústavy peněžní. Z průmyslových závodů dlužno uvésti továrny na sklo, na nábytek z ohýbaného dřeva, strojní řemeny, kůže, mýdlo zbraně, vozy, žel. a hliněné zboží, sukna, přádelnu na len a konopě, par. pilu a mlýn, 4 vod. mlýny, zpracování pískovce, pivovar, sladovnu, parostr. cihelnu, plynárnu, tu a v okolí průmysl a obchod lněný a bavlněný, a plavba dříví z Bezkyd. Komorní panství těšínské skládá se z lenních statků koruny České: Lenní panství T., Strumień, Skočov a Vendryně a alod. panství Frýdek. Kdy T. založen, neznámo. Jest původu slovanského a v listinách připomíná se v XII. stol. Zřízení obecné zavedeno do T-a podle způsobu německého asi koncem XIII. stol. R. 1374 vysazeno městu právo Magdeburské. Srv. Dr. Fr. Sláma, Vlastenecké putování po Slezsku, str. 129 a sl. (Praha, u Otty).