Ottův slovník naučný/Týn (obce)

Údaje o textu
Titulek: Týn (obce)
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 968–969. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Týn
Související články ve Wikipedii:
Horšovský Týn, Rovensko pod Troskami, Týn (Lomnice), Týn (Luka), Týn (Třebíč), Týn nad Bečvou, Týn nad Vltavou
Č. 4468. Znak města Týna n. Vltavou

Týn: 1) T. (Thein), ves v Čechách, hejtm. a okr. Dubá, fara Kruh, pš. Doksy; 14 d., 47 obyv. n. (1900), popl. dvůr. Bývalé samostatné zboží drželi do XVI. stol. Tejnové z Tejna (v. t.). — 2) T. (Thein), ves t., hejtm. Falknov, okr. a pš. Loket, fara Lomnice; 58 d., 355 obyv. n. (1900), ložisko hněd. uhlí a popl. dvůr. T. býval jako zboží samostatné sídlem ryt. rodu Tejnárů z Tejna. — 3) T. Horšův č. Dobrohostův (Bischofteinitz), město nad ř. Radbuzou a při stanici žel. dr. (Staňkov–Ronšperk), má se 4 předměstími 334 d., 136 obyv. č., 2211 n. (1900). Město jest sídlem okr. hejtm. a soudu, cejchov. úřadu, okr. četnické stanice, arcidiakonátu, pošty a telegrafu. Na Velikém náměstí spatřuje se hl. kostel sv. Apolináře se starožitnou věží, jenž připomíná se již r. 1251, ve válkách husitských byl sbořen, r. 1767 dostavěn; arcibiskup Arnošt zřídil při něm kapitolu s proboštem v čele; ve městě kostel sv. Petra a Pavla založený od biskupa Tobiáše, který jej r. 1283 dal opevniti, do r. 1752 byl farním, r. 1708 požárem zničen; na Klášterním předměstí klášter kapucínský s kostelem sv. Víta, Václava a Vojtěcha z r. 1650, blíže města kostel sv. Anny, na blízké hoře kaple P. Marie. Město má radnici z r. 1693, dvě 4tř. obec. a dvě měšť. šk. pro chl. a dív., průmyslov. šk. pokrač. s neděl. i večer, kursem vyučovacím, evang. kazatel, úřad, synagogu, měst. špitál, zálož. a spořitel. spolek, kasárny s eskadronou dragounů a praporem zemské obrany; měšt. pivovar, 5 mlýnů, cihelnu, obchod s koňmi a týden, a výr. trhy. Svěř. panství H. T. (10.701,43 ha půdy) se zámkem drží Karel kn. Trauttmansdorff-Weinsberg. Alod. statek H. T. se dvory: Laz a Peřina (744 ha půdy) drží obec Horšovotýnská. Erb měst. (vyobraz, čís. 4467.) daroval městu Ferdinand II. r. 1622; popisuje se takto: Štít jest příčně rozdělen a v dolním modrém poli jsou vedle sebe dvě stříbrné tvrze, každá s otevřenou branou a třemi vížkami se špičatými, červenými a zlatou koulí ozdobenými stříškami. Horní polovina štítu jest kolmo rozdělena ve dvě menší pole, z nichž levé jest nahoře červené, dole stříbrné, pravé pak celé zlaté. Uprostřed celého štítu jest černý, korunovaný, jednohlavý orel, s hlavou na pravo obrácenou, zobákem otevřeným, vyplazeným červeným jazykem a rozepjatými perutěmi. Na prsou má zlatou chiffru F. II. pod zlatou korunkou. — Dějiny. Kdy byl T. H. založen, není určitě známo. Jest pravděpodobno, že vznikl ve XII. stol., kdy biskupové pražští počali hospodařiti v blízké vsi Horšově, podle níž nazýval se také T-em Horšovským. Nynější název vznikl teprve na počátku XVIII. stol. Od nejstarších dob byl středištěm zdejších statků biskupů pražských, kteří zde záhy zřídili úřad arcijáhna, jemuž svěřen dohled nad kněžstvem v kraji domažlickém. Ve XIII. stol. byl T. H. opatřen hradbami od biskupa Dobeše (Tobiáše) z Benešova († 1296), jenž opevnil arciděkanský chrám v nynějším předměstí a, jak se zdá, zřídil i hrad na sev. straně nynějšího města. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic podhradí bylo r. 1352 povýšeno za město, jež ohrazeno zdmi, avšak teprve za arcib. Zbyňka obdarováno právy takovými, jaké mělo město Stříbro. Jan Očko i Jan z Jenštejna pilně stavěli na hradě a velmi jej zvelebili. Za arcib. Konráda T. byl císařem Sigmundem odevzdán v zástavu ryt. Zdeňku Kolvínovi z Ronšperka, za jehož vlády zůstal věren králi a církvi římské, drže se jednoty kraje plzeňského. Purkrabí Zdeněk z Drštky uhájil T-a proti útokům Husitů r. 1422 a 1431, začež obdržel taková práva, že byl spíše držitelem než purkrabím na T-ě. Po Zdeňkovi Kolvínovi zdědil T. Dobrohost z Ronšperka. Jeho syn Volf Dobrohost z Ronšperka, nemaje přirozených dědiců, prodal r. 1539 zápisné zboží týnské Janovi ml. z Lobkovic, načež rod Lobkoviců sídlil zde až do bitvy Bělohorské, po níž byl T. panu Vilémovi Popeloví z Lobkovic pro účastenství na vzpouře odňat a r. 1623 prodán hraběti Maximiliánovi z Trauttmansdorfřu, jenž tu založil klášter kapucínský a jehož rodu T. H. náleží podnes. — Okr. soud horšovotýnský zaujímá 277.58 km2, má 2956 d., 10.348 obyv. č., 9051 n.; z 19.468 přít. obyv. 19.223 katol., 19 evang., 221 žid.; 9422 muž., 10.046 žen. (1900). — Okr. hejtmanství horšovotýnské má na ploše 628.96 km2 6889 d., 10.447 obyv. č., 35.902 n.; ze 46.578 přít. obyv. 46.143 katol., 30 evang., 400 žid., 5 j. nábož., z těch: 22.126 muž., 24.452 žen. (1900). — 4) T. Karlův, hrad t., viz Karlštein 1). — 5) T. Nový viz Týnec 12) Nový. — 6) T. nad Rovenskem, far. osada t., hejtm. a okr. Turnov, pš. Rovensko; 17 d., 167 obyv. č. (1900), kostel sv. Václava (r. 1344 plebanie) od r. 1680 far., oltářní obraz pochází z kostela zrušeného kláštera pavlánského v Praze, cínová křtitelnice z r. 1572. T. souvisí s městem Rovenskem. — 7) T. Starý č. Německý (Altthein), ves t., hejtm. Litoměřice, okr., fara a pš. Úštěk; 46 d., 214 obyv. n. (1900), 2tř. šk., mlýn, chmelařství a Inářství. — 8) T. nad Vltavou (Moldauthein), starodávné město t., 376 m n. m., na pr. bř. Vltavy při stanici žel. tr. Vodňany–T. n. Vlt., s 542 d., 3991 obyv. č. (1900). Město jest sídlem okr. hejtm. a soudu, oddělení financ, stráže, četn. stanice, pš., telegrafu, má děk. kostel sv. Jakuba s got. klenbou v presbyteriu, založený kol. r. 1279 od biskupa Tobiáše, r. 1560 rozšířen, na hřbitově kostel sv. Víta z r. 1681, zámek z r. 1710, radnici, dvě obec. šk. o 9 tř., 3tř. měšť. škola pro chl., průmysl, šk. pokrač., městskou opatrovnu, měst. špitál, obě. a okr. hospodář, záložnu, spořitel. a zálož. spolek; 4 mlýny, výrobu hospod strojů, loďařství (pramice, lodice a čluny), průmysl dřevařský a výroč. a týdenní trhy. Mensál. panství T. n. Vlt. (2860.23 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovar, drží arcibiskupství praž. Erb měst. (vyobr. č. 4468.): červený štít a v něm stříbrná hradba s cimbuřím, otevřenou branou i a dvěma věžemi, jež mají cimbuří, černé sedlové střechy se zlatými koulemi a každá po jednom okně. — Dějiny: Na návrší nad T-em lze viděti troje valy a příkopy bývalého hradu, pod nímž stával kostel sv. Kateřiny, založený r. 1067 od biskupa Jaromíra, syna knížete Břetislava I. T. náleží k nejstarším českým osadám na jihu Čech a byl od nejstarších dob až do válek husitských majetkem biskupů pražských. Biskup Tobiáš ohradil r. 1280 kostel pevnou zdí a arcibiskup Arnošt zřídil zde při kostele sv. Krištofa probošta, děkana a tři kanovníky. Za válek husitských zastaven byl T. světským pánům. Jan z Roupova postoupil zápis na hrad a městečko T., který měl od krále Vladislava, Prokopovi st. Čabelickému ze Soutic, jehož rod držel T. nejprv jako statek zápisný, později allodiálný, až do bitvy Bělohorské. R. 1609 měšťané zaplatili Rudolfovi II. 3000 kop, aby jejich osadu povýšil za král. město. R. 1611 zmocnili se T-a Pasovští, za českého povstání pak vojsko stavovské, jež vypuzeno odtud Baltazarem de Maradas, jenž T. vypálil. Panství bylo pak konfiskováno a vráceno arcibiskupovi, jemuž náleží posud. R. 1645 bylo město opět úmyslně spáleno, aby se nestalo kořistí Švédův. — Okr. hejtmanství a soud má 254.64 km2, 2719 d., 17.295 obyv. č., 17 n., 18 jiné národ.; ze 17.341 přitom, obyv. 17.143 katol., 11 ev., 186 žid.; z těch: 8342 muž., 8999 žen. (1900).

9) T. (Thein), far. ves na Moravě, hejtm. Hranice, okr. a pš. Lipník; 120 d., 759 obyv. č. (1900), kostel Jména P. Marie, 2tř. šk., dvůr, pivovar, myslivna, 2 mlýny a nedaleko zříceniny Helfšteina. — 10) T. (Thein), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Třebíč; 23 d., 160 obyv. č. (1900). — 11) T. Boskův, ves t., viz Boskův Týn.