Ottův slovník naučný/Svojanov
| Ottův slovník naučný | ||
| Svod zákonů ruských | Svojanov | Svojanovský z Boskovic |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Svojanov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 455. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Svojanov (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Starý Svojanov, Svojanov, Svojanov (Borušov), Svojanov (Bouzov) |
|
Svojanov: 1) S. (Fürstenberg), starobylý městec v Čechách n. potokem t. j., v hejtm. a okr. poličském, má 94 d., 699 obyv. č., 13 n. (1900), far. kostel sv. Petra a Pavla, na místě býv. kaple r. 1786 vystavěný, 3tř. šk., čet. stanici, pš., telegraf, obč. záložnu, továrnu na zboží hedvábné, ložisko tuhy, vápence, tkalcovství a výroč. trhy. Alod. statek (505.83 ha půdy) se zámkem, dvorem a šindelnou drží Antonín Haasche. Zachovalé zříceniny býv. hradu S-va. Erb měst. (vyobraz, č. 4075.): v červeném štítě čes. lev bez koruny. Hrad S. vystavěn ve XIII. stol. a Přemysl II. zapsal jej spolu i s Poličkou choti své Kunhutě a ta opět svému druhému manželu Záviši Vítkovci. I Václav II. odňal S. Závišovi a chtěl jej směniti s markrabětem míšeňským za zboží jiné; ale nedošlo k tomu a tak S. zůstal zbožím královským a spravován skrze purkrabí. Karel IV. čítal jej ke hradům, jichž koruna nikdy vzdáti se neměla. Později zboží svojanovské propůjčováno v zástavu rozličným pánům; tak ok. r. 1420 zastaveno pánům z Boskovic, kteří se odtud psávali Svojanovští z Boskovic. Od r. 1512 drželi S. přes 20 let Trčkové z Lípy. Za Ferdinanda I. připomíná se tu (1547) Válav[red 1] Žehušický z Nestajova, po něm následovali jeho synové Hertvík a Jan. Po smrti Janově dědila zboží svojanovské druhá jeho manželka Bohunka Zárubová z Hustiřan. Po její smrti zboží svojanovské děleno a na S-ě seděli Zárubové z Hustiřan, z nichž poslední Josef Antonín zemřel r. 1744, načež S. dostal se sňatkem do rodu hr. ze Salmu. Když tito vymřeli, prodán bar. Ubellimu ze Siegburka. Koncem XVIII. a poč. XIX. stol. střídali se na S-ě majetníci rodu občanského, za kteréžto doby hrad značně zpustl. R. 1820 koupil S. Rüdiger bar. Stillfried, ten snažil se zanedbané panství povznésti a zvelebiti stavbou továrny na tuhu. Jeho starožitnická vášeň byla příčinou, že dal všude na hradě kopali, při čemž mnohá starožitná památka vzala za své. Za majetníka S-a Josefa Christena vypukl (1842) v městečku oheň, který se rozšířil až na hrad a dovršil na něm dílo zkázy. S. městečko, prvotně ves, obdrželo r. 1484 první svobody, r. 1488 majestát na konání výroč. trhů. Válkou 30letou a 7letou městečko utrpělo značných škod, sahaloť před tím prý až k St. S-u a ke vsi Předměstí. — 2) S. Starý, obecně Svánov, ves t., fara a pš. Svojanov (městečko), 94 d., 699 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Mikuláše (ve XIV. stol. far.) s hrobkou Zárubských z Hustiřan, v němž chová se vzácná památka, utrakvistický kalich, 2tř. šk. a pobl.[red 2] dvůr. R. 1786 přenesena odtud fara do městečka S-a. Srv. »Pam. Arch.«, roč. I., str. 347—49.
3) S., obecně Svánov, ves na Moravě, hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Bůzov[red 3]; 22 d., 133 obyv. č. (1900). — 4) S. (Wojes), ves t., hejtm. a okr. Mor. Třebová, fara a pš. Starý Moletín; 22 d., 130 obyv. n. (1900), 1tř. šk., dvůr.