Ottův slovník naučný/Svojšice
| Ottův slovník naučný | ||
| Svojše | Svojšice | Svojšín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Svojšice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 456. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Svojšice |
|
| Související články ve Wikipedii: Svojšice (Neustupov), Svojšice (okres Kolín), Svojšice (okres Pardubice), Svojšice (okres Příbram), Svojšice (Petrovice u Sušice) |
|
Svojšice: 1) S., chybně Svučice, ves v Čechách, hejtm. Blatná, okr. a pš. Březnice, fara Chraštice; 26 d., 150 obyv. č. (1900), mlýn. Ok. r. 1030 kníže Oldřich daroval S. klášteru ostrovskému. — 2) S., far. ves t., hetm. Kolín, okr. Kouřim; 97 d., 613 obyv. č., 11 n. (1900), kostel sv. Václava (ve století XIV. far.), r. 1678 nově vystavěn a později rozšířen, 5tř. šk., odděleni finanč. stráže, pš., telegraf, 2 mlýny, z nichž jeden zove se Nouzov. Svěř. panství S. s Libodřicemi (1131.19 ha půdy) a nesvěř. statkem Bošice (123.12 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem, sladovnou a mlýnem drží Michal Robert hr. z Althannu. Po S-cích jmenuje se r. 1241 Milota ze Svojšic. R. 1390 seděli na tvrzi vladykové z Toušic, od r. 1427 Zásmučtí ze Zásmuk, od r. 1460 Pavel Sekretář z Kostelce, v l. 1481—1546 Amchové z Borovnice a po vystřídání se několika majetníků koupil S. (r. 1606) Karel Mracký sv. p. z Dubé, jenž v bouřích stavů čes. přidržel se odboje, začež jemu z trestu S. od král. komory zabrány a postoupeny r. 1622 Václavovi Vchynskému ze Vchynic. Později S. vráceny jeho synu Karlu Eusebiovi. R. 1677 prodal S. Jan Ferdinand hr. z Enkenfurtu Michalovi Osvaldovi z Thunu, jenž tu vystavěl zámek, a potomci jeho seděli tu do r. 1703. R. 1738 Václav hr. z Kaiseršteina prodal S. hrabatům Althannům. — 3) S., ves t., hejtm. Pardubice, okr. Přelouč, fara Svinčany, pš. Choltice; 54 d., 379 obyv. č. (1900), dvůr, 2 mlýny, cihelna. Nedaleko ode dvora rozvaliny býv. tvrze, která byla ve století XV. kolébkou rodu ze Svojšic. Ve století XVI. S. dostaly se do rodu rytířů z Gerštorfu, z nichž Štěpán účastnil se bouří stavu čes., začež jemu z trestu mezi jinými statky S. od král. komory zabrány a prodány (r. 1623) Krištofovi Simonovi sv. p. z Thunu. Tvrz vypálena za války 30leté. — 4) S., víska t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara a pš. Neustupov; 3 d., 41 obyv. č., popl. dvůr. — 5) S., far. ves t., hejtm. a okr. Sušice, pš. Petrovice u Sušice; 43 d., 273 obyv. č. (1900), kostel sv. Jana Křt. (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk., mlýn. Alod. statek S. se Zvíkovem (177.38 ha půdy) se zámečkem, dvorem, cihelnou a vápenc. lomy drží Bohumil Appeltauer. Bývalá tvrz přestavěna na sýpku. Poč. XV. stol. seděl zde předek Cílů ze Svojšic, kteří tu napotom vládli do XVII. stol. Poč. XVII. stol. S. rozděleny na dva díly, z nichž na jednom seděli Cílové a na druhém Kočové a Běšinové. Od r. 1851 drží S. rodina Appeltauerova. — 6) S., ves t., viz Svojšovice.