Ottův slovník naučný/Svjatogor

Údaje o textu
Titulek: Svjatogor
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 445. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Святогор (rusky)

Svjatogor, bohatýr starších rus. bylin, stojící mimo cyklus kijevský a novgorodský a dotýkající se onoho pouze v bylinách o setkání s Iljou Muromcem. Líčí se jako velikán, žijící na Svatých horách, kterého s těží nosí máť syrá země. Při jeho jízdě země se otřásá, řeky vylévají se z břehů a lesy se kymácejí. Sám se chlubí, že převrátil by zemi i nebe, kdyby v nich byly kruhy, načež Mikula Seljaninovič hodí na zemi svoji brašnu, kterou S. marně snaží se s koně zvednouti. Když slezl a uchopil brašnu oběma rukama, zabořil se do země po kolena, ale nepřekonav „tíhy zemské“, uzavřené v brašně, zahyne. Mnoho variantův o nevěrné ženě, o rakvi a svatbě S-ově obsahují byliny o S-u a Iljovi Muromci. Při jejich analysi zřejmo, že báje o S-u čerpány jsou nejen z domácích bájí a pohádek, ale i z pověstí východních, z Kalevaly, ba i z apokryfů. Přes to byliny o S-u v celku posud nejsou náležitě objasněny, jmenovitě není shody co do prototypu S-a. Někteří ukazují na Christofora, jenž podle legendy přenesl Krista přes vodu, jiní na biblického Samsona. Chalanskij vidí v bylinách o S-u vliv kavkázských pověstí o velikánech. Jméno pochází zřejmě od domnělého sídla bohatýrova. Srv. Hilferding, Oněžskija byliny; Chalanskij, Velikorus. byliny kijev. cikla; V. Miller, Ekskursy; Ždanov, K istoriji bylevoj poeziji; Veselovskij, Južnorus. byliny; Máchal, O bohatýrském epose slovanském a j.