Ottův slovník naučný/Sv. Mikuláš

Ottův slovník naučný
Mikuláš Josef	Sv. Mikuláš	Mikuláše II. pohoří

Údaje o textu
Titulek:	Sv. Mikuláš
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 318. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Svatý Mikuláš (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Liptovský Mikuláš, Svatý Mikuláš (okres Kutná Hora), Svatý Mikuláš (Vraclav), Svatý Mikuláš (Vysočina)

Sv. Mikuláš: 1) Sv. M., u Sv. Mikuláše, ves v Čechách, hejtm. a okr. Kutná Hora, fara a pš. N. Dvory u Kutné Hory; 72 d., 597 ob. č. (1890), kaple sv. Mikuláše, zbytek z presbyteria býv. kostela, popl. dvůr a ¼ hod. odtud zámeček a myslivna hrab. Chotka. — 2) Sv. M., u Sv. Mikuláše, víska t. u Rváčova, hejtm. Chrudim, okr. Hlinsko, fara a pš. Trhová Kamenice; 7 d., 32 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Mikuláše. — 3) Sv. M., ves t., hejtm. a pš. Vys. Mýto, fara Vraclav; 35 d., 182 obyv. č. (1890); v blízkém lese lázně Svatomikulášské s poutním chrámem sv. Mikuláše z r. 1729.

4) Sv. M. (Szent. Miklós), ves v uher. župě mosonské, okr. Staré Hrady Uherské, na trati Ráb–Most n. Lit. Uher. stát. drah, má 1940 obyv. maď. (1890), řím.-katol. kostel. — 5) Sv. M. Blatný (Sár-Szent-Miklós), velkoobec v uherské župě Král. Bělehrad a okr. Sárbogárd; má 2612 obyv. maď. (1890), řím.-katol. a evang. kostel. — 6) Sv. M. v Borech nebo Búrech (Búr-Szent-Miklós), velkoobec v uher. župě prešpurské a okr. Malaczka, má 2795 obyv., z nich 2677 slovan., 112 něm., 2 maď. (1890), katol. kostel, spořitel., poštu. Rodiště Jana Hollého (v. t.). — 7) Sv. M. Gyergyóský v. GyergyóSzent-Miklós . — 8) Sv. M. Chorvatský (Horvát-Szent-Miklós), ves v uher. župě somogyské a okr. Csurgó; má 1772 ob. maď. (1890), katol. kostel, spořitelnu a poštu. — 9) Sv. M. Liptovský (maď. Liptó-Szent-Miklós), okresní město v uher. Slovensku, v župě liptovské, na pr. bř. Váhu a na dráze Košicko–Bohumínské; má 1854 obyv., z nich je 882 Slováků, 660 Něm., 291 Maď. a 21 jiné národ. (1890), úřady župní, okr. soud, poštu, telegraf, starobylý katol. kostel sv. Mikuláše a evangel, kostel augšp. vyznání, synagogu, stát. měšť. školu, několik vzdělávacích spolků, spořitelnu, tkalcovnu, továrnu na kostní moučku, značný obchod s lihem, kožemi, kožišinami a zbožím dřevěným a slovenskou knihtiskárnu a knihkupectví. Rolnictví se málo provozuje. Město jest krásně položeno, má veliké čtverhrané náměstí, široké ulice a vyvinulo se teprve v předešlém stol. jako hlavní místo obchodu v župě. Za dob husitských používali gotického kostela Husité; r. 1464 kostel znovu vysvěcen, r. 1664 shořel, ale brzy vystavěn. R. 1883 město stiženo velkým požárem. V blízkém zámku Vranově vězení zbojníka slovenského Janošíka (v. t.), jenž tu byl r. 1713 pověšen. Zde narodil se Janko Král (v. t.), bratři Jan Leopold a Andrej M. Bella (v. t.). Na předměstí jest osada Vrbický Hušták se 770 ob., z nichž je 541 Slovák (1890). Asi 3 km odtud na vých. je ves Okoličany se starým zámkem rodiny Okoličanských a katol. kostelem (z r. 1489). Okres. soud Sv. M. L. má 2558 d., 19.075 obyv., z nich je 17.041 Slov., 788 Maď., 1110 Něm., 136 jiné národ. (1890). — 10) Sv. M. Německý Velký (Német-Nagy-Szent-Miklós), velkoobec v uherské župě torontalské, okr. sv. Mikuláš Srbský Velký; 1971 obyv., z nich je 1854 něm. (1890), katol. kostel. — 11) Sv. M. při Neziderském jezeře (Fertö-Szent-Miklós-Szerdahely), velkoobec v uher. župě šopronské, na Šopronsko-Rábské dráze, okr. kapuvárském; 3035 obyv. maď. (1890), katol. kostel, spořitelna, pošta, telegraf, rolnictví a vinařství. — 12) Sv. M. Sigetský (Sziget-Szent-Miklós), velkoobec v uher. župě Pest-Pilis-Solt-Kis-Kun, okr. Rackovín; 2738 ob. maď. (1890), evang. reform, kostel, pošta, spořitelna. — 13) Sv. M. Srbský Velký (Szerb-Nagy-Szent-Miklós), okr. město v uher. župě torontalské, má 10.340 obyv., z nich je 4051 rum., 3501 něm., 1480 mad’., 1280 srb., 22 slov. a 38 jin. národ. (1890), tři kostely (katol., řec.-vých., augšp.), synagogu, poštu, telegraf a spořitelnu. — 14) Sv. M. Tisský (Tisza-Szent-Miklós), velkoobec v uher. župě torontálské, okr. Turecká Kaniža; 3279 ob., z nich je 1363 srb , 1266 maď., 600 něm., 146 slov., 2 kostely (1 řím.-katol.), pošta, spořitelna. — 15) Sv. M. Turecký (Török-Szent-Miklós), velkoobec v uher. župě Jász-Nagy-Kun-Szolnok, okr. Tisza-Roff, na Uher. st. dráze, blíže lev. bř. Tisy, v úrodné krajině; má 18.772 obyv., z nich je 18.628 maď., 56 něm., 48 slov., 23 rum., 17 jiné národ. (1890), živících se rolnictvím a řemesly, katol. a helvet. kostel, synagogu, poštu, telegraf, spořitelnu a velké trhy. — 16) Sv. M. Valašský (Oláh-Szent-Miklós), velkoobec v uher. župě biharské, okr. Cséfřa; 2004 obyv., z nich 1896 rumun. (1890), řec.-vých. kostel.