Ottův slovník naučný/Sv. Kopeček

Ottův slovník naučný
Kopeč	Sv. Kopeček	Kopeček Matky Boží

Údaje o textu
Titulek:	Sv. Kopeček
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 768. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Svatý Kopeček (Olomouc)

Sv. Kopeček, Sv. Hora (Heiligenberg, Mariendorf), poutnické místo a far. ves na Moravě, v hejt. a okr. olomúckém, má 94 d., 586 ob. č., 11 n. (1890), 3tř. šk., pš. a myslivnu; na blízku rozsáhlé lesy knížete Jana Liechtenšteina. Mnoho hostí vyhledává zde letní pobyt. Kostel Navšt. P. Marie, při němž sídlí probošt a 5 kanovníků z kláštera praemonstrátského na Strahově v Praze, jest nejkrásnější z celé Moravy a jest celý vyzdoben mramorem. Na zvláštní slib vystavěl (1630) zde měšťan olomúcký kapli, jež r. 1633 byla vysvěcena, za války 30leté od Švédů zničena (1645), ale r. 1650—56 obnovena. Ku chrámu nynějšímu položil základ (1669) opat hradišťský Bedřich Sedlák a jeho nástupce Aleš jej dokončil (1679). R. 1709—14 stal se duchovní dům na Sv. K-čku převorstvím pod spránou opata hradišťského. Beneš opat dostavěl klášterní budovu a spojil ji chodbou s kostelem. Nástupce Benešův postaral se o nádhernou výzdobu chrámu a zjednal sem varhany za 12.000 zl. Pavel, opat kláštera hradišťského, zachránil Sv. K. i klášter hradišťský před zkázou tím, že poskytl Prusům 100.000 zl. výpalného. Zrušením (1784) kláštera hradišťského za cís. Josefa II. zrušen i Sv. K. a na místě kláštera zřízena zde fara. Klášterní budovy zatím velmi pustly. Na přímluvu kardinála-arcibiskupa olomúckého Rudolfa svolil (1834) cís. František I., by jistina za prodané statky Hroch, Týnec a Trojovice v Čechách od nábož. fondu vrácena byla pův. účelu. Na to Sv. K. odevzdán s veškerým jměním klášteru strahovskému v Praze a uvedeni sem řeholníci z řádu sv. Norberta.