Ottův slovník naučný/Svítáníčko

Ottův slovník naučný
Svítání	Svítáníčko	Svitanov

Údaje o textu
Titulek:	Svítáníčko
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 443. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Svítáníčko, jitřní píseň, typický útvar středověké lyriky milostné, líčí, nejčastěji dramatickou formou, loučení tajných milenců, když se rozbřeskuje zora. Milence probouzívá přítel, jejž zůstavili na stráži, nebo strážce hradní výkřikem, jenž zvěstuje, že jitro se blíží; tehdy všechen žár lásky vzplane naposledy s bolestnou prudkostí. S. vyvinulo se ve staré poesii provençalské jako typický genre pod jménem alba (viz Aubade). S. bylo pak také zvláště v Německu (Tagelied) mnoho pěstěno a hlavně jako prosté duetto loučících milenců populárni. Nejdokonalejší umělé „tagelieder“ napsal Wolfram von Eschenbach pod vlivem francouzským a zabarvil je někde skoro balladicky. Za reformace dostalo se „tageliedu“ zpracování ve smysle duchovním. Rozchod Romea a Julie za noci svatební u Shakespearea a druhý akt Wagnerova „Tristana a Isoldy“ jsou zdramatisovaná s-ka. Srv. Bartsch, Gesammelte Vorträge und Aufsätze (Freib., 1883); de Gruyter, Das deutsche Tagelied (Lip., 1887); Ludw. Fränkel, Shakespeare u. das Tagelied (Hannov., 1893); Schläger, Studien über das Tagelied (Jena, 1895).